Přátelská návštěva

Otevřenost této farnosti, v čele s farářkami Annou Polckovou a Erikou Sokola a celým staršovstvem, vůči menšinám a sociálně slabým je nejen projevem účinné snahy pomáhat bližním – těm, co pomoc ve společnosti nejvíce potřebují – ale především také obrovské odvahy. Jejich oddanost této službě je velká a odhodlanost pevná. Přesto je v ovzduší cítit i jistá křehkost v podobě rozličných nejistot a obav.

23. června 2025 přijela farní sbor Bratislava Staré Mesto navštívit a projevit tak podporu čtyřčlenná skupina z Čech – Michael Pfann a Jiří Šamšula, zastupující Spolek evangelických kazatelů (SpEK), Petr Pivoňka a Zdeněk Turek, zástupci dnes již rozpuštěné Komise pro rozhovor o soužití s LGBTQ lidmi v církvi. Zdeněk Turek už dříve s místními spolupracoval. Po prohlídce dvou kostelů, nově opraveného Lycea (bývalé školy) a několika dalších budov, které farnost spravuje, následovala debata s farářkami i presbytery o aktivitách sboru, který čítá kolem tří tisíc členů.

Nejvíce prostoru si vyžádala otevřená debata zaměřená na přijímání LGBTQ lidí v českém a slovenském církevním i světském prostředí. Právě otevřenost bratislavského sboru k LGBTQ lidem je hlavní a největší příčinou způsobující nevoli ze strany vedení církve i ekumény. Obě farářky mají zákaz kázat na církevní škole, která patří sboru, a jsou neustále vyzývány k odstoupení z farářské pozice. Naštěstí nacházejí podporu jak v celém staršovstvu, tak i ve farním sboru. Všichni Bratislavští přijali podporu ze strany SpEKu i komise s vděčností, obě farářky též pozvání na farářský kurz 2026.

Co všechno zaznělo na této debatě, by bylo na dlouhé povídání. Největší frustraci přináší uzavřenost a neochota otevřít debatu ze strany nejen vedení, ale i celé církve. Bolest, kterou bratislavští prožívají v této věci, je bezmoc. Podpora, kterou přinesli z Čech zástupci SpEKu i komise může pro některé vyznít jako „málo“. Je ale úžasné, když se někteří z toho „mála“ dokáží upřímně radovat a čerpat. A když se i my v Česku připojíme k modlitbě za tuto názorovou menšinu Slováků, zas tak málo to nebude.

„Náš jediný a jedinečný Bože, prosíme za naše bratry Slováky. Prosíme za farářky Annu a Eriku, za presbytery i celý farní sbor Bratislava Staré Mesto. Dávej jim moudrost, dostatek síly, naději a vědomí smysluplnosti jejich snažení. Otvírej, prosíme, srdce zatvrzelých. Probouzej ochotu slepých vidět to, před čím se snaží zavírat oči, a ochotu hluchých slyšet volání těch, co si zoufají. Amen.“

Post scriptum

Synoda ECAV na Slovensku v červnu loňského roku přijala „Biblicko-teologické stanivisko ECAV na Slovensku k otázkám sexuality“. Stanovisko považuje jakékoli mimomanželské sexuální vztahy proti Božímu pořádku, a tudíž i vztahy homosexuální za hříšné (jako důsledek pádu lidstva do hříchu už od Adama). Předně zamezuje žít v homosexuálních svazcích lidem, kteří v ECAV vykonávají duchovní i laické funkce. Lidem, kteří mají genderovou identitu odlišnou od svého biologického pohlaví, přímo zakazuje vykonávat církevní funkce. Z kontextu vychází, že veřejná podpora LGBTQ minority (z obav genderové ideologie) je nepřípustná, podporuje však vhodnou pastoraci těm z minority, kteří touží žít v souladu s tímto stanoviskem. Stanovisko bylo vytvořené Věroučným výborem k otázkám sexuality a v rámci církve o něm neproběhla žádná otevřená debata. Zveřejněno bylo až několik měsíců poté, co bylo Synodou ECAV na Slovensku schváleno. 

Sbor Bratislava – Staré Mesto ve svém zářijovém vyjádření odmítlo toto stanovisko respektovat. Slovenských podporovatelů by bylo víc, ale ti se bojí o tom mluvit nahlas. Předsednictvo SpEK (na podnět Komise pro rozhovor o soužití s LGBTQ lidmi v církvi) v reakci na toto vyjádření vyslovilo dopisem svoji solidaritu Bratislavským a pozvalo je ke společnému rozhovoru. Ten proběhl právě při této návštěvě.

Zdeněk Turek, výpomocný kazatel
foto: FB CZ ECAV Bratislava-Staré Mesto