Postavit se na vlastní nohy

28. února 2023

(ČB 2/2023) Sbírka Krabice online už od roku 2017 podporuje sociální služby Diakonie, které pracují s dětmi a mládeží z ohrožených rodin. Loni v létě podpora mířila k dětem a mladým lidem z Mostecka, Plzeňska a Jaroměřska na letní aktivity, vedené pracovníky Diakonie. Ukázku přinášíme v reportáži, která vznikla loni v létě v nízkoprahovém klubu Lucerna v Jaroměři.

Postavit se na vlastní nohy
28. února 2023 - Postavit se na vlastní nohy

Jazz a čardáš

Nejdřív to vypadalo, že se nebude dít vůbec nic. Pak dorazily Vanesa spolu se sestrou Savanou a sestřenicí Lindou; nízkoprahový klub navštěvují pravidelně. Vzaly si papíry, fixy, usedly ke stolu a pustily se do kreslení. Vanesa přitom vypráví: „Jsem tady vlastně pořád, protože mě to baví.“ Dneska dorazila hlavně kvůli tanečnímu kroužku, který prý vždy naláká větší množství lidí. Ostatně když se taneční kroužek nekoná, zorganizují si jej děti samy venku, scházejí se „u garáží“. Z přenosného repráčku pouští přes mobily hudbu a tančí. Vanese je patnáct let, dokončuje v Jaroměři základní školu a s kamarádkou se domluvily, že pak půjdou do Hradce Králové do učení na prodavačku.

Na to, že se dnes očekává silná účast, je klub téměř hodinu po otevírací době poloprázdný. Je to tím, že venku vládne svěží letní počasí a nikomu se nechce dovnitř? Děvčata si stále tiše kreslí u stolku. Tu ale přicházejí Kristián a dva Nikolasové a nesou si nástroje: klávesy a elektroakustickou kytaru. Požádají o svolení nástroje zapojit. Menší z Nikolasů hrábne do kláves a ozve se hudba, která by se dala popsat jako originální fúze jazzu a čardáše. Je poznat, že Nikolas je z muzikantské rodiny, prsty mu běhají po klávesách hbitě. Kristián se přidá s kytarou a větší z Nikolasů zpívá. Jako kluk mohutného těla i hlasu nepotřebuje mikrofon. Za chvíli dorážejí další kluci a holky a klub je najednou plný. 

Řád v chaosu

Marta Silná, pracovnice nízkoprahového klubu, usedá k Lindě a Savaně, které si stále kreslí u stolu. Nabídne jim místo kreslení procvičování počtů. Dívky souhlasí a za chvíli se jim papíry plní příklady. Počítají si na prstech, Marta Silná jim občas s úsměvem opraví chybu nebo zadá další úlohu. Tak takhle se v nízkoprahovém klubu pracuje, i když navenek se zdá, že se tady odehrává jenom hlučná zábava. Muzikanti si střídají nástroje, hudba duní na plné pecky. Ostatní kluci posedávají, polehávají, občas se přidají ke zpěvu. Děvčata postávají a baví se. Člověk se musí trochu rozkoukat, aby mu došlo, že v tomhle zdánlivém chaosu se také skrývá nějaký záměr. „My tady dětem sloužíme. Jsme tu pro ně, snažíme se jim být oporou,“ říká kolegyně Marty Silné Karin Ferinová. 


Pravidla nízkoprahového klubu Lucerna

  • bez zbraní
  • bez agrese
  • bez rasismu
  • bez násilí
  • bez drog
  • bez sexu
  • bez vulgarit
  • bez vandalismu

Součástí Jaroměře je i Josefov, romanticky působící pevnost. Každé léto se sem sjíždějí lidé z celé Evropy. Koná se tu totiž vyhlášený žánrový festival extrémně tvrdé hudby. Josefov je ovšem také místo, které má blízko k tomu, aby se stalo takzvanou vyloučenou lokalitou. Rodiče tu nemají peníze a často ani zájem na tom, aby své děti vedli ke vzdělání a rozumnému trávení volného času. Není výjimkou, že už v devíti letech některé děti kouří a drží se partiček, které fungují podle zákonů ulice. Nízkoprahový klub takovým dětem nabízí bezpečnější a podnětnější prostředí. Nutnou podmínkou však je dodržování základních pravidel (viz box). 

IMG_5533

Když je otevřeno, mohou děti přijít, kdy chtějí, odejít, kdy chtějí. Jde o to, aby získali k vedoucím klubu důvěru. Marta a Karin se zajímají o jejich život a díky navázané důvěře pak mají možnost reagovat na vše, co děti prožívají – oporou, radou, prevencí. Trvá to prý ale někdy až dva měsíce, než nováčci ke klubu důvěru získají. Klub potom dětem doplňuje to, co jim doma chybí, a nabízí příležitost. „Děti si tady třeba mohou vytisknout referáty, pomůžeme jim s doučováním, a to všechno bezplatně. Časem zjistí, že u nás najdou zázemí,“ říká Karin Ferinová. 


Nízkoprahový klub Lucerna nabízí:

  • poradenství
  • informace
  • doprovod
  • terénní práce
  • řešení problémů
  • nácvik a rozvoj dovedností
  • doučování
  • tvorbu, malování
  • povídání
  • vaření, pečení
  • sledování filmů
  • taneční kroužek 

Práce s dětmi a mladými lidmi se tedy odehrává velmi volným tempem. Výsledky se dostavují za dlouho a mohou se zdát malé. Spočívají například v tom, že hoch či dívka nevzdají učení a dokončí základní školu. Pro jejich budoucí život to má význam obrovský. Zásadní význam to má i pro celý sociální systém. Je přitom zajímavé, že nízkoprahový klub Lucerna byl zpočátku financován z prostředků veřejné sbírky Diakonie ČCE. Stovky individuálních dárců přispěli v rámci sbírky Krabice online. O Lucerně se dá mluvit jako o „start up“ projektu, který městu Jaroměři ukázal potřebnost klubu a aktivit s ním spojených. 

Několik vystoupení, jedna soutěž

Někteří lidé o této potřebnosti nikdy nepochybovali. Zdeněk Janičko do nízkoprahového klubu kdysi, jako dítě sám docházel. „Naučil jsem se tady, jak se postavit na vlastní nohy. Brát vážně školu, práci,“ vzpomíná. „A taky jak řešit konflikty. Nízkoprah mi dal klid, vědomí, že mám kam jít.“ Dnes je panu Janičkovi přes třicet a to, co mu klub dal, chce předávat dál. To on společně s dalšími čtyřmi dámami z místní romské komunity vede taneční kroužek. Je vidět, že má autoritu. Když zavelí, muzikanti odloží nástroje a všichni kluci okamžitě vyrazí odklízet stoly a židle. Z reproduktorů se ozve rytmická hudba, nácvik začíná. Děvčata tančí sestavy, kluci do toho metají kozelce. K dokonalosti to má ještě daleko, ale nikdo se nefláká a každý bere svou úlohu dost vážně. Vždyť také děti čeká několik vystoupení a jedna soutěž

Adam Šůra