Poslední slovo: Klukovské evangelium

Stojím a poslouchám, jinak to ani nešlo. Nejdřív mluvili něco o florbale, pak o Lydii (to jméno mi škrtlo o uši). A pak ten starší, odhaduji 12letý kluk polohlasně hučel to toho mladšího, možná 10letého: „Hele, slíbil mu ráj, i když byl lotr.“ Ta dvě slova – ráj a lotr – ve mně pochopitelně vzbudila zájem; nemůžu za to, církevní mluva mi prostě vyskakuje na povrch. Ti kluci jsou kosteloví! Mluvili víc, odpovědi toho druhého jsem neslyšel, nějak argumentoval, to už jsme byli na Floře, a tak od toho staršího dostal ten mladší další informace: „No, z jedný strany Mojžíš a z druhý Elijáš přece… kolem Ježíše, napravo byl asi… Ježíš visel uprostřed na tom největším.“ Ty, jo, tak teď mi došlo, jak se v paměti dotyčného překryly dva příběhy z evangelijní dějepravy, nebo možná jen dva obrázky z nějaké kreslené bible. Přiznávám, že jsem se už už chystal nějak hezky vstoupit do debaty, když nastoupili revizoři. 

Myslím, že byli dokonce tři. Mě jeden z nich přejel jen pohledem, nic nechtěl. Zato kluci zřetelně lístky ani nějaké průkazky neměli, dva pánové s odznaky hned kolem nich. Víte, co ti malí fištróni? Po chvilce mlčení začali mluvit anglicky! Rozhodně to nebyli cizí státní příslušníci: „My neznáme muset jízdenku mít.“ (překl. autora) Nejspíš srdnatý pokus (pokolikáté?) nepřiznat vinu, neuznat přestupek. Možná šlo o toho psa, nevím, ale zkusili to neobvykle. Docela schopní lotříci, vlastně jsem jim v tu chvíli trochu fandil. A zřejmě i ti revizoři. Po krátké debatě, překlopené zpět z cizí řeči do rodné, byl pes strážcem pravidel podrbán za ušima a zřejmě protože třetí kolega mezitím stihl zkontrolovat osazenstvo, na Nákladovém nádraží revizoři vystoupili.

Neměl jsem už chuť nahlas nějak navazovat na „zašmodrchané“ evangelium, které před konfliktem se zákonem zaznělo. Kluci prostě žijí v realitě, ta je rychlá, nesnadno se reaguje, informací je mnoho. Zjevení Páně nebo ukřižování Páně, kdo v tom vidíš velký rozdíl? Slovutní strážci starozákonních tradic nebo lotři, konečně vždyť i nejbližší učedníci Páně chtěli svá místa po jeho pravici a levici. Klukovská věta „Hele, slíbil mu ráj, i když byl lotr“, je pro mě evangelium potvrzené na Žižkově. 
Kluci vystoupili na Ohradě. Tramvaj ještě čekala na červenou, otočil jsem se dozadu a vidím, že na chodníku na ně čekala osoba na invalidním vozíku. Objali se. Pes poskakoval kolem.

Ondřej Titěra
foto: Adéla Rozbořilová