Poslední slovo: K vlastnímu domýšlení

Poslední slovo píšu nezávisle na autorech ostatních článků, a tak jen doufám, že oni mnoha způsoby doložili, jak je hledání takové jednoty i pro nás aktuální a palčivé. Dogma o Boží trojici nabízí na tyto otázky odpovědi náročné. A dost jiné, než dává dnešní psychologie a všelijaké poradenství. Humanitní vědy obecně žijí z rozdělování, rozlišování, konfliktů. Ve světě vnímáme silněji síly rozdělující než sjednocující, nebo už dokonce v ty sjednocující přestáváme věřit. Víra, naděje a láska však jednotu nazírat chtějí. 

Ověříte si tu rozdílnost pohledu? A ke které z těchto variant tíhnete vy osobně? Nabízím třeba pět otázek, můžete si zkusit sestavit dva sloupce odpovědí. Zaprvé: Jaká je dnes běžná a zkušenostní, takzvaně rozumná odpověď? Pár takových mínění jsem vždy sebral, prosím, kriticky je proberte, třeba to vidím zkresleně. A sloupec druhý: Jakou odpověď dostanete, když otázku vložíte do rozjímání o Boží trojici? Taky zde uvádím leč úvodní biblický podnět, z kterého by snad mohla být trojiční odpověď rozvinuta.

1. Je pravda, že nám nikdo z lidí nemůže zásadně pomoci v krizi našeho života? – Mýlím se, že nejen většina lidí, ale i mnozí evangelíci by účinnou krizovou intervenci hledali nejspíše u psychologa nebo někoho podobného? Psychoterapie chce člověka léčit lidskými silami a metodami. – Bible naproti tomu řekne, že to podstatné je mimo lidské zvládání: „Spasení není z vás, je to Boží dar“.

2. Mohou se zcela sjednotit manželé? – Je pravda, že všude jsou nutně menší či větší neshody? Natožpak, když je nějaký vztah „toxický“, z toho je nejlepší odejít? – Bible zná zaslíbení: „A budou ti dva jedno tělo.“

3. Má smysl se pro někoho obětovat? – Řekneme přece, že člověk má mít rád i sám sebe. Znát své hranice. Pomáhat ano, ale ne se přitom zničit. – Ježíš řekl: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“

4. Může být jednota mezi lidmi v evangelickém sboru? – Kdo to kdy viděl? I v novozákonních sborech jsou stále nějaké a často i hrozné problémy. A jsme hrdi, jakou rozdílnost názorů mezi sebou sneseme. – Nový zákon vedle toho a nadto zná i „jednotu Ducha“.

5. Může být život ve víře plným životem? – Ne, člověk nemá být pánbíčkář. Jsou otázky reálného života (jakou nosím košili, koho budu volit…), na které by hledání duchovních odpovědí bylo násilné. – Apoštol Pavel vyzná: „Nežiju už já, ale žije ve mně Kristus.“

(Pokud by vám můj způsob zakončení připomněl časopisy Svědků Jehovových, tak mi aspoň věřte, že vám žádnou odpověď nechci sugerovat, přemýšlejte – a rozjímejte prosím svobodně.)

Aleš Wrana
foto: pexels.com