Poslední slovo: Ježíš na Hrad!

Někteří svého kandidáta či kandidátku podporujeme natolik, že jim pomáháme s kampaní, někteří jsme přispěli finančně nebo alespoň podpisem petice, mnozí za svého favorita kopeme na sociálních sítích – a někteří aspoň občas brojíme proti „těm druhým“. Jeden říká: Já jsem Petrův! a jiný: Já zas Apollův!

Jenže my jsme hlavně Kristovi. Za hlavu, šéfa, krále, pána – prostě nejvyšší autoritu – jsme si zvolili Nazaretského. Zkusme si to tedy představit: Jaký by byl vlastně Ježíš prezident? Jak by se nám tu žilo pod jeho vládou? Přinesl by „klid a řád“? Nebo by spíš „pomáhal lidem“? Snažil by se „nastartovat Česko“? Jistěže ano, ale asi hodně jinak, než nám slibují prezidentští kandidáti (nebo jak si to my slibujeme od nich). Ježíšův volební program zněl jako opravdu dobrá zpráva: Chystá se velký převrat. Nebe se ujme vlády na zemi. Už je to tady! Tady a teď. Mezi námi. 

A tak si říkám, jaká dobrá zpráva může v současném mumraji znít k nám? Možná právě ta, že ať už v politických kláních vítězí kdokoli, náš život v posledku neovládá Herodes ani Pilát, Hrad ani Strakovka, Losna ani Mažňák, ale ten, jehož narození jsme slavili o Vánocích: „Podivuhodný rádce, Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje. Jeho vláda stále poroste a jeho pokoj bude bez konce.“

První křesťané tenhle program vděčně přijímali a směle vyznávali: Kyrios Iesous – „Ježíš je Pán!“ Vlastně šlo o nebezpečnou drzost, provokaci, protistátní slogan, vždyť v římské říši to jediné správné heslo znělo: Kyrios Kaisar – „Císař je Pán!“ Ježíš byl ale pro ně o tolik lepší než Cézar, že se stali jeho volebním štábem, že šířili jeho program mezi všechny národy a pro jeho vítězství neváhali nasadit vlastní životy. 

Jenže Ježíš je dost zvláštní kandidát. Přichází nenápadně, ne s velkohubou kampaní. Nenapadá konkurenci, nekupuje hlasy, neslibuje hory doly. Asi i právě proto tu přímou volbu před dvěma tisíci lety prohrál. V referendu byl tehdy populárnější Barabáš. V čem je ale tedy ta dobrá zpráva? Nejspíš v tom, že ty volby ještě neskončily! Probíhají dnes, zítra, pozítří, celý náš život. Momentálně ve více než osmi miliardách volebních okrsků. V Česku jich je přes 10,5 milionu. A my máme tu neuvěřitelnou svobodu každý den zvolat: Už je to tady! Ježíš na Hrad mého srdce! 

A ještě jedna dobrá zpráva: Tváří v tvář všem nelehkým pozemským volbám se můžeme obracet k nebi, každý po svém. Aktuálně třeba i nějak takhle:

Otče náš, který jsi nejvíc,
ať se tvá pověst očistí,
ať se tvá vláda dočká důvěry,
ať se tvůj program naplní,
ať okusíme nebe na zemi.

Dej nám to, na čem doopravdy záleží,
a odpusť nám naše skandály,
ať i my odpouštíme jako ty.
Nenech nás napospas sobě samým
a chraň nás před všemi zloduchy.

Protože ty jsi nejvíc – 
za každého režimu a v každém počasí.

Alexandr Flek
foto: wikipedia.cz