Pobyt penzistů v Bělči 2024

U hráze s vysokými duby stojí starý mlýn s rozlehlým pozemkem, po rybníce se dvěma rameny plují kachny, jeho hladinu lemuje rákosí a z ní vykukují zelené listy se žlutými květy stulíků. Voda je příjemně chladivá a láká k osvěžení či delší koupeli i na sklonku srpna, kdy se zde souběžně pořádají tři akce: kromě pobytu penzistů i tábor pro rodiny s autistickými dětmi a další pro rodiny s malými dětmi.

Neopakovatelné kouzlo pobytu seniorů dle mého názoru tkví v přátelské symbióze mladších i starších – věkový rozdíl mezi námi dosahuje až třiceti let. A zároveň zde všichni účastníci, sjíždějící se sem z různých sborů CČE téměř z celé republiky, jejichž počet se blíží třicítce, spolu prodlévají pod laskavou ochranou našeho Pána, Ježíše Krista.

Žezlo vedení tábora po Pavlu Proskovi (se svou ženou se pobytu ale účastní i nadále) převzal příjemný pár manželů Němcových, Dana a Alois. Paní Dana svým milým, přátelským a klidným způsobem moderuje celodenní činost: po ranní pobožnosti, jíž se ujímají bratři a sestry sami, ještě před snídaní oznamuje, jaké nás čeká počasí. Následuje jednoduché cvičení před obědem k protažení údů, společná odpolední četba, vycházka do malebných okolních lesů, kratší podvečerní program a delší hodinový po večeři. Den je pak zakončen večerní pobožností, které se letos pravidelně ujímal bratr farář Němec.

Škála programů, připravovaných samotnými účastníky, je velice široká (kulturní, náboženské, literární, cestovatelské s promítáním, či hudební) a všechny se těší značnému zájmu. Mě osobně vždy nejvíce upotají hudební vystoupení klasické i jazzové hudby bratrů Proska, Pokorného a Němce, kdy obdivuju jejich technickou bravuru, muzikálnost a erudici i v jejich pokročilejším věku. Jejich vystoupení je pro mě i ostatní pokaždé skutečným kulturním zážitkem. V této souvislosti bych rád zmínil i nejmladší účastnice pobytu, milé a půvabné dospívající slečny, vnučky manželů Pokorných, jejichž krásný zpěv a hra na různé hudební nástroje za doprovodu dědečkova piána bývají vždy vítaným osvěžením.

Aleš Hoznauer