Po dvou letech trochu jinak

Třídenní festival s podtitulem „nejen křesťanských hudebníků“, pořádaný Českobratrskou církví evangelickou v Ostravě, odstartoval v prostorách ostravského klubu Dock Café koncertem místních indie rockových kapel Jaro a February. Klub byl zaplněn lidmi, ať už náhodnými kolemjdoucími, lidmi oslavující páteční zakončení pracovního týdne, anebo cílenými návštěvníky festivalu a koncertů. Plakát Listopadání se štítem církve u vchodu uváděl návštěvníky do klubu, plného hlasité kytarové hudby a rozprouděné čiré energie kapel, pulzujícího jásotem davu, který střídal ostré tóny nástrojů.

Sobotní den odstartoval již ráno workshop církevní hudby celocírkevního kantora Ladislava Moravetze, který se zpěváky a hudebníky pro nedělní dopoledne připravil doprovod. Odpoledne se pokračovalo v ostravském podniku Stará aréna; ta nabídla veřejnosti výstup improvizovaného divadla All Imp, které bylo sice vedeno bez scénáře, ale ne bez formy. Katarzyna Gattnar představila citlivou, romantickou poezii, reflexi na samotnou metafyziku bytí. V druhé sekci poezie se představila Ellen Makumbirofa se slam poetry, skvěle balancující na hranicích odlehčení, legrace, smutku a dramatu. Večer pak uzavřel koncert Veroniky June a její kapely. Zpěvačka v žánru indie popu z Bohumína by svou tvorbou mohla hravě konkurovat dnešním jménům jako je Ewa Farna nebo Lenny – její bilingvní tvorba se odrážela z češtiny do angličtiny a krásné melodické balady, podtržené popovými rytmy, okouzlily všechny posluchače.

Poslední den pak patřil dopoledním společným bohoslužbám ČCE a SCEAV, které ostravský kostel sdílejí. Bohoslužby vedlo duo Jakub Helebrant a Karel Müller, známé také jako Pastoral Brothers, a hudebně doprovázel Ladislav Moravetz se sborem, složeným z místních církevních členů a účastníků minifestivalu. Společné modlitby prolínaly sny – ne proto, že by shromáždění usínalo, ale kvůli velice poutavému hlavnímu tématu kázání, které se soustředilo na prorocká vidění ve snech a výklad snů v dnešním světě. Celý festival uzavřela velice zajímavá beseda, ve které se otevřeně vedla konverzace mezi zmiňovaným duem a účastníky. 

Jaroslav Korbel
foto: archiv FS Ostrava