Pietní akt za oběti romského holokaustu

Na pietě v neděli 14. května 2023 se sešly stovky lidí včetně čelných představitelů státu (prezident republiky Petr Pavel, předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Adamová Pekarová) a další významní hosté, kteří také u kamenného památníku položili květiny.

Prezident připomněl hodnotu lidského života

„Všechny lidské životy mají stejnou hodnotu. Za každým z nás stojí osobní příběh, příběh naší rodiny, našich předků, našich kořenů. Hodnota lidského života není dána tím, jakého jsme etnika. Všichni máme stejné právo na život, na šanci měnit věci k lepšímu, a v některých případech také možnost jít příkladem ostatním,“ prohlásil prezident České republiky Petr Pavel. Stal se teprve druhým prezidentem ČR, který pietní akt navštívil, naposledy tak učinil Václav Havel v roce 1995. 

Utrpení Romů a Sintů nás zavazuje, řekl synodní senior

Přítomen byl také vrchní zemský rabín Karol Sidon a zástupci českých církví – patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Pokorný, který pronesl duchovní promluvu. „Pamatovat na ty, kdo byli v minulosti ponižováni a trápeni, znamená pamatovat na ty, kdo se dnes ocitají v podobné situaci. Jestliže si s úctou připomínáme Romy a Sinty, kteří trpěli kdysi zde, zavazuje nás to k tomu, abychom chovali stejnou úctu k Romům, Sintům a komukoli dalšímu, kdo je vystaven podobné diskriminaci či násilí dnes, zde i kdekoli na světě. Byli bychom nevěrohodní a směšní, kdybychom se hlásili k hodnotám lidské důstojnosti jen ve vztahu k minulosti, ale pomíjeli je ve vztahu k současnosti. Mohlo by se nám tak stát, že bychom ztratili budoucnost,“ zaznělo v ní. Patriarcha Tomáš Butta navázal modlitbou a požehnáním.

Na místě, kde umírali lidé, byl donedávna vepřín

V Letech u Písku fungoval mezi lety 1939 a 1943 nejprve tzv. trestní pracovní, později koncentrační tábor, který byl určen k věznění především Romů a Sintů. Odtud byli vězni deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince. Nejmasivnější deportace se děly právě před 80 lety, na jaře roku 1943. 

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů – mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes 500 skončilo v Osvětimi. 

Právě romský holocaust bývá považován za jednu z nejúplnějších genocid nacistické ideologie. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holokaustu se odhaduje na 300 000 až 500 000.

V místech, kde umíraly oběti romského holocaustu, přitom dlouhé roky stál vepřín. O jeho odkoupení a demolici bylo rozhodnuto teprve v roce 2017 a likvidace objektu začala až v srpnu 2022. Na místě vepřína má stát důstojný památník, který bude pod správou Muzea romské kultury. 

Záznam sobotního pietního aktu můžete zhlédnout na youtubovém kanálu organizace Romea.

Adéla Rozbořilová
foto: Petr Zewlakk Vrabec