(ČB 9/2023) Co je pro vás jádrem (podstatou) slavení?
Popsat samotné jádro slavení asi nedovedu. Možná pro mne ještě zůstává skryto. Třeba jednou poznám plně, v čem je jeho podstata. Teď nějak tuším, že je to blízko těmto mým zkušenostem: Být host. Být přijat. Být tváří v tvář. Vnímat radost – i tu tichou a křehkou.
Jakub Keller, farář
Augustin prý řekl, že život bez oslav je jako dlouhá cesta bez hospod. Nepodařilo se mi ten výrok dohledat, ale něco na něm je. Oslavy bývají vzpruha a posila na naší často trmácivé cestě. Česká nátura je civilní a k juchání se moc nemáme, ale pro biblický Izrael bylo každotýdenní, každoměsíční a každoroční slavení základem zbožnosti. Když slavíme, vnímáme výjimečnost, vzácnost, darovanost – té chvíle i celého života. Cítíme radost, vděčnost, je nám blahopřáno. Blaho je nám přáno. I právě teď.
Alexandr Flek, biblista
Asi bych si tuto otázku trošku pozměnil. Co potřebuji ke slavení? Bude to důvod , a protože obvykle neslavím sám, pak je to společenství. Příležitostí ke slavení je hodně. Ne vždy tomu ale říkám slavení. Jdu na bohoslužby, k večeři Páně, jsem účasten křtu, vánočních svátků, velikonoc. Když se slaví, tak k tomu patří radost, a tu lze vyjádřit třeba písní. Podstatou slavení je skutečnost, že Bůh smrtí Kristovou slaví vítězství nad mocí zla a my můžeme být přitom.
Martin Fojtů, kurátor
Slovo slavení ve mě spontánně vyvolává vzpomínku na dětství a dospívání, vzpomínku na různé oslavy v rodině a mezi přáteli. Dnes pro mě ale znamená především slavení liturgické. Přesto je podstata pro mě pořád stejná: společný čas s přáteli. V liturgii se totiž víra vyjadřuje také v živých vztazích, které vytvářejí společenství s Bohem a s Kristem. Ve vztazích, které tvoří společenství přátel v Pánu (církve), je to bytí a spolupráce s ostatními, kteří společně putují ke Království.
Petr Hruška, studentský kaplan Vysokoškolského katolického hnutí Brno
Podstatou slavení je pro mě společné sdílení vzácných chvil. I drobné oslavy mohou každému, byť zdánlivě obyčejnému momentu dodat punc speciálnosti a uložit jej hluboko do paměti. A máme-li s kým slavit, jsou hned všechny vítězné góly oblíbeného týmu, osobní úspěchy, připomínky památných událostí nebo bohoslužby o to radostnějším prožitkem.
Matěj Bouček, člen celocírkevního odboru mládeže
připravila ARo
foto: Benfoto