Otázka na tělo 7+8/2024

Kdy jste zažili nečekané odpuštění? 

Žádat o odpuštění není lehké, proto přijímám to nečekané vždy velmi rád. A přichází často. Takové to „už se na tebe nezlobím, už mě to netrápí“. Nebo když někomu zmíním, že jsem se špatně zachoval a mnohý to ani nevzpomene, nebo mi (k mé úlevě) řekne, že už je to pryč a nezůstává mezi námi nic zlého. Vlastně za otázku děkuji, mohu na to jít i z druhé strany a k lidem o mnou odpouštěných věcech více mluvit. Třeba udělám radost někomu i já… A taky mě napadá, že musím hodně spoléhat na dobrotu Pána Boha, protože toho je dost a dost.

Martin Balcar, vedoucí tajemník ÚCK

Na konkrétní nečekané odpuštění si nevzpomínám. Možná proto, že si víc pamatuju odpuštění čekaná, toužená a naplněná, která ale nepřišla hned. Na schůzi staršovstva jsem na jednoho bratra zvýšila hlas víc, než bylo vhodné. Dotklo se ho to a cítila jsem ochlazení, i když jsem se omluvila. Potom už jsem jen toužila po odpuštění. Časem přišlo. Slova nezazněla, ale cítila jsem, že je mezi námi opět nezakaleno, čisto. Bohu díky! Od koho že přicházejí ta nečekaná odpuštění?

Anna Lavická, farářka v důchodu

Nečekané odpuštění jsem zažil před mnoha lety, kdy mě opustila dívka, s níž jsem tehdy chodil. Před Dnem smíření [židovský svátek Jom kippur, pozn. red.] mám ve zvyku omlouvat se všem, o kterých vím, že jsem jim v předchozím roce ublížil, a také svým nejbližším. Omluvil jsem se i jí. Byla tím pohnuta a také ona se omluvila mě za to, co mi provedla. Velmi mi tento krátký rozhovor tehdy psychicky pomohl. 

Mikuláš Vymětal, celocírkevní farář pro menšiny

Kdysi jsem během bohoslužeb použila 1K 13, aniž bych z toho cokoliv komentovala. Potom za mnou přišel člověk, který se stal obětí řečí. Nedělal nic zásadně špatného, myslel si, že činí k dobru všech. Všichni však nadšeni nebyli a vedli řeči, které se hodnocené osobě donesly ve formě urážející. Nešlo to urovnat, ona osoba se proto dlouho velmi zlobila. Ale uslyšela z textu slova „Láska nepočítá křivdy“. To stačilo, aby odpustila a přestala zjišťovat i to, kdo je původcem řečí. 

Elen Plzáková, farářka

Když se mu splaší hormony a nalomí manželství, a ona ho nedolomí a ustojí to. To může pokračovat všelijak, ale když se dopracují k odpuštění, tak to možná není úplně nečekané, ale zázrak je to určitě. (Viděl jsem v různých variacích.) Anebo když vězeň v Jáchymově odpustil svým bachařům, protože to pro svou duši potřeboval, jinak by se tam zbláznil a nevydržel by to. Pro mě nečekané, k přežití asi nutné.

Jan Keřkovský, farář

připravila ARo
foto: Vojtěch Hlávka (Člověk a víra)