(ČB 12/2024) Jak si představujete Boží království?
Boží království si moc nepředstavuji a to přesto, že je pro mou víru myšlenka Božího království zásadní. Nevnímám ho totiž jako něco, co má svou „podobu“, prostor nebo čas.
Důležité jsou pro mě kvality, které se k Božímu království vážou – láska, spravedlnost, radost, pokora, přijetí. Proto vnímám Boží království jako něco, co můžeme už teď zahlédnout v záblescích tam, kde zažíváme, že se tyto kvality projevují v našem každodenním životě.
Matěj Šulc, koordinátor dobrovolnické pomoci
Moje představa Božího království se příliš neliší od světa vezdejšího. Budeme dál čelit každodenním výzvám a svobodně pracovat a bavit se. Jen trápení, zášť a zloba tam nebude. Ani záludnosti a neštěstí. Budeme tam s lidmi, kteří nám jsou blízcí, a budeme mít na ně čas. Budeme tam s lidmi, kteří nám nejsou blízcí a budeme za to rádi. A hlavně tam budeme s Pánem Bohem a to nás bude těšit nejvíc. A jeho doufám taky.
Představa Božího království jako pěveckého sboru na obláčcích s Haleluja na rtech mě děsí – to by bylo peklo.
Marek Baláš, presbyter
Boží království si představuju především jako bezpečný prostor, kde se nemůže nikomu stát nic zlého. Vládne tam pokoj a spravedlnost a všem je tam spolu dobře. Už žádná bolest, žádné trápení, nespravedlnost nebo stres. Nikdo se nikomu neposmívá, nikdo nikoho nepomlouvá, nekouká se skrz prsty, každý je přijímán a vítán a společně je tam všem už jen dobře.
Debora Hurtová, farářka
Nepředstavuji si. Jen si jednoduše připomínám, zvlášť v poslední době při zprávách o zločinech mocných, kdo je mým Králem, byť jeho království není z tohoto světa. Je vždy jen „jako“ (lze si doplnit jakýkoli evangelijní příklad plný paradoxů). Snažím se přitakat těm paradoxům s tím, že Království „je blízko“, že je „v nás“, tj. i ve mně, když se mi čas od času poštěstí v modlitbě opravdu „věřit evangeliu“ a doufat, že Bohu patří poslední slovo a jiní budou „svrženi z trůnů“.
Ivana Vlková, biblistka a řeholnice
připravila Kar
foto: wikipedia.cz