Otázka na tělo 11/2024

Co pro vás znamená vlastní smrtelnost?

Největší neznámá, divný pocit, asi strach, smutek, potřeba vyřešit to, co se mi zdá v mém životě neutěšené, nejtěžší zkouška víry. Neumím to říct v souvislé větě, což je ale pro téma vlastní smrtelnosti možná příznačné. Smrtelnost má, doufám, souvislost za obzorem.

Magdalena Ondrová, duchovní v hospicu Cesta domů

Myslet na to, že z tohoto světa si nic nevezmeme. Tak, jak to naznačil Ježíš v podobenství o boháči, který měl tu noc zemřít. Znamená to vždy se ptát – co je to důležité? Jako dítě jsem se velmi bál smrti a ani teď bych si asi nehrál na hrdinu, ale přece při otázce na smrt mám klid. Jako věřící vidím sice konec tohoto života, ale také důvěřuji Bohu, že toto zde na zemi není všechno – že to je jen „ochutnávka“ toho, co má přijít poté.

Miroslav Eštok, farář ve Vsetíně

Není to příjemná myšlenka. Někde v hloubi srdce vím, že jsem stvořena pro věčnost. Jaképak umírání? Jakápak smrt? To nějak přežiju…
Ale přece… jak stárnu, cítím občas v nějaké části těla bolest – takovou tu, co naznačuje, že se tělo opotřebovává a mění a že už to lepší nebude. Jednou tu všechno zanechám: kytky, zvířata, vodu, oblaka, milované lidi a vztahy, všechny lásky. Všechny rozepsané příběhy, písničky, divadlo, nápady. Jo, je to trénink, ta představa, a bolí to.
A přece jsem trochu zvědavá, jaké to bude. Jak to zvládnu? Co mi poběží hlavou, až přijde smrt?
A pak, jaký bude Ježíš? Kdy a jak ho uvidím? Jaké to bude s Duchem svatým, jestli bude tak závratně veselý, jak si myslím? A jak se setkám s Bohem Otcem. Na to se nesmírně těším.
I na to, že tam budem všichni… že se uvidíme…

Marka Míková, hudebnice a spisovatelka

Asi to, že si uvědomuji, že všechno v životě – věci, vztahy, a tedy i vlastní život – vše tohle nemám, nevlastním, je mi to jen na chvíli propůjčeno. Člověk to má vlastně ve správě, na dobu dočasnou. A tak se snažím, abych to udržel světu ku prospěchu, pokud to je možné, a pak předal dál. A rozdával spíše pozitivní energii a radost. Někdy se to z různých důvodů nedaří, ale v životě to tak je. A dočasnost života (smrtelnost)? Tu si člověk dobře uvědomuje s nemocemi pacientů, blízkých i svých.
A na okraj – představa bytí coby dobrého správce (Lk 12,42) jistě oslovovala lidi už od dob Ježíše, tak se zase vracím k tomu, co jsem dostal…

Petr Ridzoň, lékař

připravila Ester Karásková
foto: ARo