Otázka na tělo 10/2025

Jak u vás vypadá slavnostní hostina?

Slavnostní hostina u nás na šabat nebo ve svátek začíná kidušem – požehnáním nad vínem, pokračuje chlebem zvaným barches a společným jídlem, při němž nechybí zpěv, radost a sdílení. Pro mne osobně je to okamžik, kdy se stůl mění v posvátný prostor – spojuje generace, propojuje lidi a připomíná, že jídlo je nejen pokrm pro tělo, ale i pro duši.

David Maxa, rabín

Slavnostní hostina je pro mě každá, když se sejde celá rodina u stolu a ten máme opravdu velký. Je nás s dětmi celkem šest a sem tam se někdo i přizve. Obvykle to bývá nedělní oběd a pak sváteční dny nebo na něčí narozeniny. Osobně mám ráda i tu přípravu, pěkně prostřený stůl, dekorace, ubrousky, svíčka, kytka na stole… a pak se vždy společně na začátku pomodlíme nebo zazpíváme, někdy se u toho i kolem stolu chytneme za ruce. Nejen ta slavnostní, ale každá hostina se u nás zkrátka vždy začíná s vděčností Pánu Bohu.

Pavlína Lukášová, farářka

Já slavím stále. Od dětství je moje nejoblíbenější jídlo snídaně. Radost z nového dne si ráda užívám i za cenu, že vstávám dříve.
Ale společné jídlo, to je teprve něco. Nezáleží na tom, jak honosné je, ale na tom, že sedíme spolu, můžeme si vyprávět, co jsme zažili, děkovat, že jsme tak šťastní, že nemáme hlad. A třeba večer zapálit svíčku nebo jinak pomoci příjemné atmosféře.
Každé jídlo by mělo být slavnostní, není to přeci samozřejmost.

Martina Študentová, grafička a průvodkyně Prahou

Pro mě slavnostní hostina neznamená přebytek, ale vděčnost vůči Bohu a sdílení s ostatními. Prorok Muhammad učil střídmosti a pravidelně se postil, během Ramadánu dokonce 30 dní. Svátek je společenství: rodina, radost a péče. Zatímco někteří plýtvají jídlem, jiní hladoví. Pravý svátek nasycuje žaludek i srdce soucitem a láskou k bližnímu, jak učí i křesťanství.

Kashif Janjua, předseda muslimského spolku Ahmadíja

Letos v létě mi na Vysočině jeden římskokatolický kněz řekl, že manželství se upevňuje v posteli a rodina se upevňuje u stolu. „Hostina“ tedy souvisí s rodinou. Manželka je ze čtyř dětí, a tak se nás při různých oslavách schází hodně. Nikdo z mých příbuzných široko daleko nikdy netrpěl jakoukoli poruchou příjmu potravy a chvála Pánu Bohu všichni byli, jsou a doufám, že budou „při chuti“. Při jídle si samozřejmě povídáme, „sdílíme se“. Na tom, zda hostina zahrnuje i aperitiv, předkrm, polévku, hlavní jídlo a moučník s kávou, tolik nezáleží. Tím hlavním je společenství.

Daniel Heller, seniorátní kurátor pražského seniorátu

připravila Ester Karásková
foto: pexels.com