(ČB 1/2024) Čím sytí bohoslužby váš rozum a váš cit?
Těšívám se na kázání. Je jedno, zda slyším několikáté kázání na stejný biblický text, což bývá o Vánocích či Velikonocích docela časté. Kázání je vždycky nové. Snažím se při jeho poslechu porozumět kazateli a pochopit jeho úhel pohledu. Poslouchám kázání rozumem? Asi ano. Těšívám se i na společné modlitby a společný zpěv. V tu chvíli vnímám zvláštní spojení s ostatními bratry a sestrami ve shromáždění. Každý jsme jiný, ale při modlitbách a zpěvu pociťuji, že jsme sjednoceni. Vnímám tyto věci citem? Asi ano.
Mikuláš Zoubek, presbyter
Když bohoslužby sloužím, je to lidský úsměv, smích, to, když vidím, že je v kostele člověk rád. Občas někdo i září a to je…to je nejvíc. Někdy úplně stačí, že vůbec přišel, a mám radost. Když nesloužím, tak se těším na kázání. A na modlitby, hlavně když jsou takové, ke kterým mi jde se připojit a říct pak amen. A úplně vždycky, ať jsem tam, nebo tam, je to zpěv celého shromáždění. Hezky hlasitý. A když je k němu ještě i dobrý doprovod, tak jsem sytá docela. Pokud se přidá i violoncello, tak to už je nebe.
Iva Květonová, farářka
Jedním slovem: liturgie. Ne jen v tom trochu vulgárním smyslu návodu jak „dělat“ bohoslužby a jakou barvu hadříčků si vzít na sebe, ale jako ta komplexní disciplína, která zahrnuje hluboké souvislosti mezi slovy Písma, modlitbami a plynutím času, která umožňuje chválit Boha všemi smysly, ale také ponořit se do tradice církve – a která i po letech dokáže stále a znovu překvapovat souvislostmi, které nejsou na první pohled patrné. Tak jako Písmo, i liturgii lze studovat celý život a sytit svou mysl i cit.
Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církvi v ČR
Bohoslužby a rozum – jde to vůbec dohromady? Prožívání bohoslužeb spočívá v citu. Bohoslužby jsou komplexní událost, skládající se z řady částí: zpěvu, modliteb, biblických čtení, kázání a dalších prvků. Každá část působí na mě zvláštním způsobem. Intenzivně prožívám zejména společný zpěv. V něm vyznáváme něco společně, což mě naplňuje radostí a vděčností. Společný zpěv je pro mě důkaz o spojení v jedno společenství, které se na daném místě sešlo a kde je přítomen Duch svatý.
Štěpán Groll, předseda Martinského grémia
připravila ARo