Otázka na tělo 1/2022

Jak na vás působí zprávy o současném stavu planety? 

Zprávy o současném stavu planety nejsou nijak optimistické. Ba dokonce někdy ve mně budí obraz apokalypsy. Člověk má pocit, že s tím nemůže nic dělat, jen zírat na děsivé obrázky z médií. Stačí však zaujmout láskyplný postoj k místu, kde žiju, vážit si všech surovin a snažit se jimi neplýtvat jenom proto, že na to přece mám. Být šetrný však není v konzumní době populární, to uměli jen naši předci, kteří si vážili přírody, půdy, studánek, jídla, zboží… Dokázali vyžít z mála a uměli to řádně ocenit. Kéž bychom to dokázali i my dnes. 
Daniela Chladilová, lékařka

Máme-li obdělávat zemi, která nám byla svěřena, při pohledu na oteplující se planetu nelze být nečinný. Pozměňuji své jednání (snažím se třeba méně létat letadlem a jíst méně masa), zohledňuji to při volbách. Neupadám ale do deprese. Vždyť nás apoštol Pavel vyzývá, abychom se vždy v Pánu radovali, tož tak čiňme. A vnímám, že jsou i podstatnější záležitosti, jako třeba evangelijní zvěst. A navíc – po technické stránce v mnohém věřím vědě, že přijde s různými „vylepšováky“, které situaci vylepší.
Jakub Drápal, právník a kriminolog

Vyvolávají obavy. Člověk nemusí být žádný odborník, aby viděl, že se klima mění. Když pak odborníkům naslouchá, zjišťuje, že vyhlídky do budoucna nejsou zrovna veselé. Planeta, na které všichni žijeme, by měla nám všem ležet na srdci, a proto je logické, že se tématem zabývají i politici. Jenomže politizace jakéhokoli tématu s sebou bohužel nese i svá negativa, takže boj o planetu se stává spíše bojem o hlasy a opakováním hesel. Stávky a demonstrace sice dokážou na téma změny klimatu upozornit, ale chceme-li opravdu pomoci, nestačí stávkovat; každý za sebe by se měl snažit žít šetrněji, ohleduplněji.
Jan Kolínský, student

Posledních třicet let zprávy o současném stavu planety cítím jako znepokojivé. A je dobře, že naléhavost sdělení se stupňuje. Burcující a zároveň mainstreamový film Davida Attenborougha Život na naší planetě je dobrý symbol. Problém stavu planety se stal tématem, které nemine ani návštěvníka multiplexu. V podobě energetické krize se nám navíc vloupal do bytů. Jde o udržitelnost v praxi a přípravu na budoucnost. Vše, co vědět potřebujeme, víme. Jakou to bude mít koncovku, to se uvidí.
Juliana Hamariová, evangelická farářka

Jsou-li těmi zprávami míněna zjištění o oteplování planety nebo zániku živočišných i rostlinných druhů, pak je beru naprosto vážně. Nikdy jsem zcela nerozuměl těm, kteří zpochybňují závěry naprosté většiny vědců o vlivu člověka na devastaci planety. To je A. Ale musí přijít také B. Vím, že si můžeme připadat bezmocní, ale jako lidé víry víme, že velké věci se rodí z maličkých. A tak se snažím poctivě třídit odpad, zvažuji, kdy musím použít auto. Snažím se šetřit energií – což je teď i finanční nutnost. Žádný velký pojídač masa nejsem, bezmasá jídla jsem měl vždy raději. Tak nějak uvažuji a snažím se tak jednat. Ne všechno však je možné. O filosofu Plótínovi se prý styděl za to, že žije v těle. Já se stydím za to, že splachuji záchod pitnou vodou.
Ondřej Halama, evangelický farář

Jana Plíšková

foto: pexels.com