„Originál rukopisu jsem poprvé viděl až po dokončení knihy,“ říká vítěz ceny Magnesia Litera

15. září 2022

(ČB 5/2022) S nadsázkou bychom mohli říct, že v letošním ročníku soutěžní přehlídky nejzdařilejších publikací Magnesia Litera zanechali evangelíci dobrou stopu. Zatímco kniha Pro smrt uděláno nakladatelství Kalich vynesla editorům M. Plzákovi a L. Vopálenské cennou nominaci v kategorii Litera za publicistiku, v kategorii Litera za nakladatelský čin pak nominaci proměnila kniha o tzv. Lipnické bibli, kterou spolu s Lucií Doležalovou editoval medievista a student teologie Karel Pacovský. Právě s ním jsme o úspěchu vydané publikace hovořili.

„Originál rukopisu jsem poprvé viděl až po dokončení knihy,“ říká vítěz ceny Magnesia Litera
15. září 2022 - „Originál rukopisu jsem poprvé viděl až po dokončení knihy,“ říká vítěz ceny Magnesia Litera

Co čtenář v publikaci vlastně nalezne? Text Bible?1 

Text Bible tam kromě některých citovaných pasáží vůbec nenajde. Je dobře znám odjinud. Naše publikace se týká jedné konkrétní knižní památky – biblického rukopisu, dokončeného v roce 1421 v Lipnici (snad té nad Sázavou). Tento kodex, dnes označovaný jako Lipnická bible, obsahuje celý text nejrozšířenějšího latinského překladu Bible (tzv. Vulgáta). Kromě toho rukopis obsahuje i další, sekundární texty (předmluvy k jednotlivým biblickým knihám, studijní pomůcky apod.), jak v té době bývalo běžnou praxí.     

Můžeš říct o samotné Lipnické bibli něco víc?

Lipnická bible nepatří mezi nejluxusnější rukopisy, přesto je to krásná a velmi dobře dochovaná ukázka tehdy stále oblíbenějších jednosvazkových biblí, jaké si však v pozdním středověku mohly dovolit jen velmi zámožné osoby. Její poměrně střídmá výzdoba proběhla v několika fázích, snad proto, že písař musel kvůli bouřlivým událostem husitských válek opustit své původní působiště, a tak nečekaně přerušit i spolupráci s původním iluminátorem.IMG_0791 (2)

Ví se, kdo si ji nechal zhotovit?

Jako vlastník je v kodexu uveden jinak neznámý Matěj z Roudnice. Byl to nejspíše dosti movitý klerik, který měl zájem o hlubší studium Písma, jak dosvědčují připojené studijní pomůcky (např. konkordanční odkazy, výkladový slovník biblických jmen) i zvolený latinský jazyk textu, i když jistě uměl i česky, jak dokládá několik českých glos. Verše, které si zvýraznil, poukazují na to, že v náboženské polemice své doby zastával spíše konzervativní stanoviska (např. podpora královské vlády, kritika neřádů v bohoslužebné praxi). 

Víme, jaký byl její další osud?

Zdá se, že ještě v polovině 15. století se bible nacházela v Praze, ale pak se její stopa ztrácí. Znovu ji můžeme sledovat až od začátku 20. století, kdy byla součástí soukromých sbírek v Anglii a Nizozemsku.    

Je oproti jiným biblím té doby něčím unikátní?

Musíme si uvědomit, že byla sepsána ještě před vynálezem knihtisku, kdy každá kniha byla jedinečný originál, vznikající postupně i řadu let. Z výtvarného hlediska si pozornost zaslouží iniciála na začátku knihy Genesis s vyobrazením Krista, který v rukou drží stvořený svět. V evropském kontextu výjimečný je závěrečný kolofón (přípisek), v němž je Bible charakterizována jako „štít víry, jímž bojují synové Boží; oko spravedlivých a pohoršení nevěřících“. Takové označení Písma známe jen ze dvou dalších rukopisů, které oba rovněž pocházejí z Čech husitské doby. Majitel se jím stylizoval do role bojovníka za Boží pravdu, zjevenou v Bibli, která jako měřítko pravověří proti nevěřícím nutně konkurovala autoritě institucionální církve.

Jak váš ediční projekt vznikl?

Za vším stojí spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici, který se kromě udržování památky slavného malíře snaží být aktivním kulturním hráčem v regionu. Když se před několika lety pan Ladislav Langpaul z tohoto spolku dozvěděl, že americké Muzeum Bible v aukci zakoupilo středověkou bibli původem z nedaleké Lipnice, nového majitele kontaktoval a ve spolupráci s hradem Lipnice začal plánovat výstavu k 600. výročí jejího vzniku, na níž by byl originál rukopisu z USA zapůjčen. Taková výstava se však neobejde bez doprovodných textů a o té bibli se toho moc nevědělo. Oslovil proto mou školitelku Lucii Doležalovou, specialistku na středověké rukopisy z pražské filozofické fakulty, a ta dala dohromady skvělý tým renomovaných odborníků i mladých studentů.20220410JH_0351

Jak dlouho to celé trvalo?

Asi rok. Na podzim 2020 vypsala prof. Doležalová seminář, kde se se svými studenty Lipnickou biblí podrobněji zabývala, a po Novém roce jsme již kompletovali kapitoly do chystané publikace, připravovali výstavní panely a webové stránky. Při zahájení výstavy na konci června 2021 muselo být vše hotové. Tím ale naše práce ještě neskončila. Nakonec se totiž výstava v září přesunula také do Národní knihovny, která se rozhodla na webu manuscriptorium.com zveřejnit i virtuální verzi, včetně anglické mutace.    

Jak ses na vzniku knihy podílel ty?

Já jsem měl původně knihu jen lektorovat, ale pak se ukázalo, že s ní bude mnohem více práce, a tak ze mě prof. Doležalová udělala spolueditora. To znamená, že jsme spolu konzultovali celkovou koncepci knihy, řazení kapitol, pročítali jsme a redigovali texty jednotlivých autorů, sjednocoval jsem poznámkový aparát, popisky k obrázkům, vypracoval rejstřík apod. Nakonec jsem přispěl i několika svými texty, v nichž jsem mohl využít i znalosti získané ze studia na ETF, zejména jsem pojednal o oné jedinečné charakteristice Bible jako štítu víry.

Lipnická bible je dnes uložena ve Washingtonu. Měl jsi tu čest pracovat přímo s originálem?

Měli jsme k dispozici jen její snímky. Jsou ale vysoce kvalitní, takže se s nimi pracuje možná lépe než přímo s kodexem v jeho fyzické podobě. Originál rukopisu jsme poprvé viděli až po dokončení knihy, a to den před zahájením výstavy na hradě Lipnici, kdy už byl pod vitrínou. Blíže jsem si jej mohl prohlédnout až při instalaci v pražské Národní knihovně.

Jaký to byl pocit vidět konečně „naživo“ něco, čím ses dlouho zabýval jen zprostředkovaně? 

Bylo to překvapivé. Ten rukopis mi připadal mnohem drobnější, než jsem si jej představoval. Pot nás ale polil v okamžiku, když kurátorka, která bibli do Česka přivezla, prohlásila, že ji při manipulaci s ní udivilo, na jak kvalitním papíře je napsána. My jsme ale všude psali, že je psaná na pergamenu. Úplně jsme znejistěli. Originál jsme na rozdíl od ní v ruce nikdy nedrželi… Hned jsme se rozeběhli k vitríně, abychom to ověřili. Jakmile jsme se přesvědčili, že je to opravdu pergamen, spadl nám kámen za srdce.

Nedávno vaše kniha získala cenu Magnesia Litera za nakladatelský čin. Co porota ocenila?

Domnívám se, že porotu nezaujala ani tak publikace samotná, jako spíše celý kontext jejího vzniku. Nešlo totiž jen o tu kolektivní monografii: uspořádány byly hned dvě výstavy s originálem rukopisu a věnovali jsme mu i vlastní web. To může být dobrý vzor pro další obdobné projekty. Jistě byla oceněna i nebývalá a inspirativní odvaha malého občanského spolku začít s velkou mezinárodní spoluprací s veřejnými i soukromými institucemi a vlastním nákladem vydat odbornou knihu ve velkorysém formátu s velkým množstvím ilustrací.

Jak probíhalo předávání ceny? Utkvěl ti nějaký moment?

Nominaci jsme vůbec nečekali, natož výhru. Navíc jsme se nestačili spolu předem sejít a domluvit se, co kdo bude případně dělat nebo říkat. Takže to bylo hodně improvizované a veselé…

Myslíš, že ocenění pomůže zvýšit zájem o historické rukopisy? Zaznamenali jste po výhře něco takového u Lipnické bible?

To ještě nedovedu posoudit, ale bylo by pěkné, kdyby si lidé více vážili obrovského historického dědictví, které nám naši předkové zanechali. Dost textů ještě vůbec nebylo vyneseno na světlo a tu a tam se někde objeví dosud netušená památka, jako právě třeba Lipnická bible. Není však mnoho lidí ochotných učit se staré jazyky a stará písma, kteří by se tímto bohatstvím chtěli zabývat. Přitom středověké rukopisy jakožto hlavní informační médium své doby jsou atraktivní často i po vizuální stránce.  Myslím, že se středověk obecně v naší kultuře těší oproti jiným dějinným obdobím velké oblibě. 


1) Bible jakožto Písmo je zde psána s velkým počátečním písmenem, bible jakožto konkrétní opis Písma (tj. biblický rukopis) s malým.