(ČB 11/2023) V neděli 17. 9. 2023 jsme si připomínali 100 let od postavení našeho kostela. Žasneme, že tenkrát po válce trvalo vyřízení stavebního povolení jeden týden a obdivujeme, že kostel byl postaven za tři měsíce.
Ale kostel je jen budova. Za těmito obdivuhodnými termíny jsou lidé. Jejich touha scházet se k bohoslužbám, biblickým hodinám, mít zázemí pro vyučování dětí. Za tehdejší velikou odvahou a obětavostí stálo společenství lidí, sbor. Když jsme se před lety přistěhovali, zaujalo mě a velmi se mi líbilo, že ve Dvoře se nechodí v neděli do kostela, ale do sboru. Ostatně je to napsáno i nad vchodem do kostela: Sbor českobratrský. A tak, i když jsme slavili výročí postavení kostela, chtěli jsme připomenout hlavně lidi. Protože každý sbor, každé společenství drží stejně jako budovu nosná konstrukce. Nosná konstrukce obětavých lidí.
Jedním ze sloupů církve ve Dvoře Králové je Petr Růžička. Petr byl mnoho let člen staršovstva, přes 30 let kurátor sboru. V obtížných dobách normalizace bojoval s církevním tajemníkem, v průběhu sametové revoluce spoluzakládal ve městě Občanské fórum, i v dalších letech se pak věnoval komunální politice. V nadějných letech po sametové revoluci se podílel na zřízení střediska Diakonie. Pracoval také jako seniorátní kurátor a řídil seniorátní pěvecký sbor. Desítky let byl Petr oporou jako zpěvák i sbormistr dvou pěveckých sborů ve městě. Všichni, kdo ho známe, oceňujeme jeho moudrost, přímou a věcnou povahu, a pro budování společenství výbornou vlastnost: nebát se říct kritický názor a zároveň podat pomocnou ruku. A pokud při bohoslužbách chybí varhaník, nahradí Petr varhany zpěvem ze svého oblíbeného místa na kůru. Do všeho se pouští s obrovskou pílí a vehemencí. Člověka poznáme po ovoci. Petrovo ovoce, ale taky zelenina, které si po bohoslužbách rozebíráme do pytlíků nebo si pro ně chodíme do garáže, jsou vynikající. Nádherné jsou taky tulipány, mečíky a růže, kterými Petr zdobí stůl Páně.
Ve slunečnou krásnou neděli jsme Pánu Bohu poděkovali za všechny, kteří stavěli náš sbor tenkrát, a staví teď. Petr Růžička přijal z rukou synodního seniora Pavla Pokorného, který vedl slavnostní bohoslužby, medaili vděčnosti. Přátelé a následovníci z pěveckého sboru Záboj přišli Petra pozdravit zpěvem.
Oslavy pokračovaly výborným divadelním představením dua Drak,N‘Roses ze Soběslavi //Zkáza Sodomy//. Smáli jsme se, ale trochu nám trnulo z toho, jak je biblický příběh dodnes aktuální. Slavnostní neděle byla pro celý sbor i hosty zblízka i zdaleka radostná a povzbuzující do dalších všedních dnů.
Hana Pojezdná za staršovstvo sboru