Nikdy více je teď

2. dubna 2024

(ČB 3/2024) Federace židovských obcí v ČR a Nadační fond obětem holocaustu ve spolupráci s Kanceláří Senátu Parlamentu ČR dnes uspořádali v hlavním sále Senátu PČR vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Nikdy více je teď
2. dubna 2024 - Nikdy více je teď

Předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek vzpomínkové setkání uvedl slovy: „Před 79 lety byl osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, příští rok si budeme připomínat kulaté osmdesáté výročí, a přesto se Židé, naši příbuzní, členové rodin, děti, necítí v dnešním světě, Evropu nevyjímaje, bezpečně. Od dob covidu roste hydra antisemitismu exponenciálně a v dnešní době dosahuje závratných výšin. Jsme zde dnes proto, abychom vzpomínali a budovali paměť, která je důležitá pro naši budoucnost a bezpečnost.“ 

Záštitu nad setkáním převzal předseda Senátu Miloš Vystrčil, který se v úvodním projevu věnoval důležitosti vzpomínání a připomínky holocaustu: „Musíme aktivně vyplňovat prostor důvěryhodnými a pravdivými informacemi. Hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat v naší společnosti, v naší společné paměti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést. Za jeden z konkrétních projevů toho, že své povinnosti plníme, i když občas pozdě, je letošní otevření Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Doufám, že bude konečně sloužit jako důstojné vzpomínkové místo.“

Předseda vlády České republiky Petr Fiala význam připomínání holocaustu rovněž zdůraznil a vyslovil se proti projevům antisemitismu: „Mělo by nás to znepokojovat. Vzrůstající antisemitismus a etnická nenávist je vždy dobrým „lakmusovým papírkem“ toho, že se západním světem není něco v pořádku. Přichází, když lidé začínají zapomínat na ono zásadní historické poučení, že zlo je nám v každém okamžiku blízko a může se mezi nás kdykoli vrátit. Proto projevy násilí nesmíme tolerovat. Snažme se prosím všichni mluvit s lidmi, které zaslepuje nenávist, neznají historii nebo si neuvědomují, co všechno hrozí, když začnou přijímat agresi jako něco běžného či dokonce příznivého. My všichni máme společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti. V každé době. Každý den. Děkuji vám.“

Přeživší terezínského ghetta a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau paní Doris Broulovou naplňuje smutkem, že se po 95 letech svého života vzestupu antisemitismu znovu dožila. „Ať už budeme hovořit o antisemitismu, islamofobii, xenofobii, jen a pouze jinými slovy nazýváme úplně obyčejnou nenávist vůči druhým, která zpravidla vyvěrá z neznalosti, omezenosti a hlouposti, ježto jsou postaveny na vědomě či nevědomě šířené lži. Bohužel se současnost i v důsledku neschopnosti a v horším případě neochoty člověka zacházet rozumně s novými technologiemi až děsuplně vyznačuje širokým a záměrným šířením konspirací, pomluv, dezinformací – zkrátka lží. Lží, které v konečném důsledku vedou k nenávisti, projevované ústně, v nejhorším případě i samotnými činy.“

Nevzpomíná na svou válečnou zkušenost s hořkostí, ublíženě a nenávistně, naopak ve vzpomínkách se často vrací k projevům obyčejné lidské dobroty. Svou řeč zakončila apelem: „Ráda bych požádala každého, aby v sobě nacházel dobro, a co mu síly a povaha stačí, aby toto dobro šířil dál. Obyčejnými lidskými skutky, třeba i jen slušným pozdravem, úsměvem, ale především pravdou. Prosím každého, aby vědomě nešířil lež, která může ve svém důsledku ublížit.“

Michal Mižigár, zástupce romské komunity, ocenil vybudování památníku v Letech u Písku, který bude otevřen v dubnu tohoto roku. Vyzval zákonodárce a politiky, aby se zasadili o přijetí definice anticiganismu: „Přijetí jasné definice anticiganismu českou vládou je nezbytné pro podporu sociální soudržnosti a řešení systémové diskriminace romské komunity. Přesně definovaný pojem poskytne základ pro uznání a potírání protiromských předsudků, zajistí zároveň právní jasnost a podporu inkluze. Oficiálním uznáním anticiganismu může vláda přijmout proaktivní opatření ke zpochybnění stereotypů, zlepšit vzdělávání a provádět politiku, která podporuje rovné příležitosti pro všechny občany, a přispět tak k tolerantnější a spravedlivější společnosti.“

Během slavnostního setkání zazněly koncertní skladby v podání Mackie Messer Klezmer Band. Součástí letošního pamětního setkání byla výstava Martina Korčoka Tragédie Židů z území Slovenska.

ARo/fondholocaust.cz, redakčně kráceno
foto: Jindřich Buxbaum