Německá evangelická církev rozhodla o dalším postupu v palčivých otázkách

Silným impulzem byla úvodní promluva předsedkyně synodu Anny-Nicole Heinrichové, v níž vyzvala k respektování lidské důstojnosti a zachování demokratických hodnot v debatě o uprchlické politice. „Nesmíme nechat hlavní slovo těm, kteří zneužívají strach a nelidsky zjednodušují složitou problematiku,“ řekla. Podle ní je naopak zapotřebí seriózní diskuze o migraci a útěku, která se bude zabývat i objektivním pohledem na problémy a výzvy. „Uprchlíci jsou lidé, ne čísla! Nejsou to předměty, které lze přesouvat mezi státy sem a tam. Nejsou to nepříjemnosti, kterých se můžeme zbavit tím, že je zavřeme do táborů, necháme je utopit v moři nebo je zchudnout v naději, že se přestěhují jinam,“ uvedla. 

Předsedkyně synodu varovala před vzestupem extremismu 

Heinrichová poměrně ostře varovala před vzrůstajícím populismem a krajně pravicovou politikou. Podle ní jsou demokratické principy pod tlakem a jejich zranitelnost se ukazuje v novém rozměru. „Stoupající podpora populistů, atmosféra strachu a násilí a narůstající pravicově extremistické síly v parlamentu. Na to si nechci zvykat. (…) Pravicově extremistické postoje a prohlášení nejsou slučitelné s naší vírou – je to facka Pánu Bohu.“ Demokracie podle jejích slov potřebuje víc než postoje a apely. „Je na nás, jak ji naplníme činy,“ doplnila. 

Teprve 27letá předsedkyně synodu Anna-Nicole Heinrichová je výraznou tváří německého evangelického prostředí. Pochází přitom z nevěřící rodiny, k víře si našla cestu sama, a to svérázným způsobem – jako 11letá přišla na faru s tím, že se chce nechat pokřtít. V květnu 2021 se v pouhých 25 letech stala vůbec nejmladší osobou v čele synodu EKD v historii. Charakterizuje ji nejen nekonvenční způsob vystupování, ale také přesvědčení, že současná církev by se měla více otevírat současnému světu a angažovat se ve společenských záležitostech. Není proto překvapivé, že i sama Heinrichová se v čele synodu EKD stala silným hlasem církve v otázkách migrace, klimatické změny, demokratických hodnot či lidských práv. 

Synod EKD k tématu migrace přijal celkem šest rezolucí. Mimo jiné došlo k jasnému závazku ohledně poskytování církevního azylu: „Naše kostely zůstávají místy útočiště,“ zdůraznila Heinrichová. 

Sexualizované násilí je ožehavé téma, EKD k němu však přistupuje systematicky 

Velmi živým, ale také závažným tématem je v německé evangelické církvi otázka sexuálně podmíněného násilí. V roce 2020 byla ustavena pracovní komise, která dostala za úkol prozkoumat archivy německých evangelických církví a diakonie. Vzhledem k jejich ohromné velikosti (aktuálně mají dohromady více než 800 000 zaměstnanců) bylo na začátku roku 2024 komisí konstatováno více než 2 200 zadokumentovaných případů zneužití. Odhaduje se ovšem, že ve skutečnosti jich bylo až několikanásobně více, protože větší část podobných činů zůstane neohlášena. 

Synod rozhodl o změně disciplinárního zákona, podle něhož jsou incidenty posuzovány. Oběti zneužívání v evangelické církvi a diakonii budou mít nově právo nahlížet do spisů, musejí být informovány o stavu řízení a mají právo kauzu konzultovat s poradcem nebo důvěryhodnou osobu. Náklady na tyto úkony ponese církev. Kromě toho chce EKD vyplatit nejméně 15 000 eur obětem takového sexualizovaného násilí, které bude posouzeno jako trestný čin. Synod také přijal dvanáctibodový akční plán pro řešení zneužívání. Ten předpokládá vytvoření „práva na opětovné posouzení“ pro postižené a zřízení ústředního úřadu ombudsmana. 

V říjnu 2024 EKD spustila platformu BeNe (Betroffenen Netzwerk), která má pomáhat osobám zasaženým sexualizovaným násilím. Její součástí je například moderované a zabezpečené fórum, které funguje na principu peer-to-peer. Oběti zde mohou bezpečně sdílet svá traumata a komunikovat s ostatními členy fóra, kteří mají podobnou zkušenost. Tato spolupráce církve, odborníků i sdružení postižených funguje v Německu obdobně, jak to známe v malém ze spolupráce naší církve se spolkem Někdo Ti uvěří.

Staronovou předsedkyní Rady je hamburská biskupka Kirsten Fehrsová 

Jedním z nejsledovanějších bodů programu letošního synodu EKD byla bezesporu doplňovací volba do patnáctičlenné Rady EKD. Dosavadní předsedkyně, tehdejší prezidentka (Praeses) vestfálské evangelické církve, Anette Kurschusová, která stála v čele Rady EKD od roku 2021, v listopadu minulého roku rezignovala ve spojitosti s podezřením, že se před dvaceti lety jako regionální biskupka pokusila ututlat případ nevhodného sexuálního chování jednoho ze zaměstnanců církve. Předsednický post byl od té doby neobsazen, funkce se prozatímně ujala místopředsedkyně Rady Kirsten Fehrsová. 

Tato biskupka severoněmecké evangelické církve (Evangelisch-Lutherische Kirche in Norddeutschland) zůstane v čele EKD i nadále. Její mandát odsouhlasili synodálové při hlasování, v němž získala 97 ze 130 jejich hlasů. Fehrsová se mj. výrazně angažuje v otázce sexualizovaného násilí. Stála u zrodu rady komisařů pro ochranu před sexualizovaným násilím, v letech 2018–2020 byla její první tiskovou mluvčí. Objevují se však také kritické názory zpochybňující její jednání v některých kauzách. 

Místopředsedou byl zvolen Tobias Bilz. Ten není v českém prostředí neznámý. S Evangelickou luterskou zemskou církví Saska (Evangelisch-Lutherische Landeskirche Sachsens, EVLKS), v jejímž čele Bilz od r. 2020 stojí, udržuje Českobratrská církev evangelická dlouholeté a velmi vstřícné vztahy – každoročně se například vzájemně navštěvují pracovníci obou církevních ústředí. Do Prahy zavítal loni v listopadu také samotný Bilz. Vyjádřil tam mj. zájem o uzavření oficiální smlouvy o partnerství mezi ČCE a EVLKS, která by měla vzájemnou spolupráci potvrdit a prohloubit. 

Kromě čelných představitelů Rady EKD byli zvoleni také 3 řadoví členové. Z českého pohledu je nejzajímavějším jménem Christian Stäblein, biskup Evangelické církve Braniborska a Horní Lužice (Evangelische Kirche Berlin-Brandenburg-schlesische Oberlausitz), který se středoevropskému publiku představil jako zástupce hostitelské církve na letošním Setkání křesťanů ve Frankfurtu nad Odrou a Słubicích. Do paměti se zde českým evangelíkům vryla mj. techno bohoslužba, kterou vedl farář ČCE Jiří Šamšula právě se saským biskupem Tobiasem Bilzem. 

Německé evangelíky čekají zásadní výzvy, upozorňuje delegát ČCE Roman Mazur

Svého zástupce měla přímo na synodu i Českobratrská církev evangelická. Jako jeden z hostů se ho účastnil náměstek synodního seniora Roman Mazur: „Poměry v našich spřátelených německých církvích jsou s našimi nesrovnatelné. Ve svém okolí mají mnohem větší vliv a k tomu odpovídající zázemí – členy, faráře, kostely, diakonická zařízení… Pro veřejnou správu jsou důležitým partnerem. Proto řeší na svých synodech pravidelně „velká“ politická témata,“ popisuje. 

EKD však čelí i řadě vnitrocírkevních problémů. „Praktikující věřící jim ovšem v poslední době rychle ubývají. Odchází silné nejstarší generace. Ubývá plátců tzv. „církevní daně“ mezi střední generací. A mladší generaci se jim často nedaří udržet či nově oslovit. V dalších letech tak budou naši němečtí bratři a sestry stát před zásadními výzvami, podobnými, jakým nyní čelíme my. Budou si muset klást znovu otázku po tom, co je východiskem a základem církevních aktivit. Jak nově misijně a evangelizačně oslovit vnějšně sice křesťanskou, v jádru ovšem již velmi sekularizovanou společnost,“ doplnil.

Příští synod EKD s tématem „Církev a moc“ se bude konat v listopadu 2025 v Drážďanech.

Adéla Rozbořilová (s přispěním R. Mazura)
foto: ekd.de, nordkirche.de