Návrat kamenů. Rozřezané náhrobky z Václaváku nalezly důstojné umístění

Teprve nedávno, při rekonstrukci dolní části Václavského náměstí v roce 2020, se domněnky potvrdily – původní dlažební kostky byly skutečně „vyrobeny“ z židovských náhrobků. Nic netušící Pražané se tak léta procházeli doslova po troskách židovských hřbitovů. Použité náhrobní kameny pocházejí ze hřbitovů po celé ČR, prokazatelně i z malých vesnických hřbitovů na severu Čech. A nebylo jich málo. Objeveno bylo na 6000 dlažebních kostek o celkové váze sedm tun.

Díky memorandu, které hlavní město a technická správa komunikací podepsaly s Židovskou obcí, bylo možné dlažební kostky z náhrobků židovské obci vrátit. Poté, co ležely desítky let na náměstí, nechtěla Židovská obec v Praze zbytky nalezených náhrobků nechat ležet někde ve skladu, ale chtěla jim zajistit důstojnější umístění. 

Proto se rozhodla nechat z nich zhotovit umělecký památník, pojmenovaný Návrat kamenů. Bylo pro něj vybráno symbolické místo na žižkovském židovském hřbitově. Také ten při přestavbách Prahy utrpěl – po stavbě Žižkovské věže z něj zbyl jen fragment. 

Jako prostorové řešení památníku navrhli sochaři Jaroslav Róna a Lucie Rónová horizontální kruhovou čočku z dvou set dlažebních kostek se zbytky hebrejských i českých nápisů. „Ve chvíli, kdy jsem začal vymýšlet půdorys, tak si to místo doslova řeklo o kruh. A pak to začalo vytvářet symboliku, protože jsem musel vymyslet střed. To je ta vypouklá čočka, která má symbolizovat Boží oko – Stvořitele. A ty zdi, to je ten náš fyzický svět, který ale postupně jakoby prochází zmarem, destrukcí. Těch zdí je devět. Rozestavěli jsme je od jedné, kterou jsme nasměrovali symbolicky k Jeruzalému. A to číslo devět také v kabale znamená přechod od duchovního světa k fyzickému a naopak. A to je přesně vlastně to, co symbolizuje toto místo posledního odpočinku,“ vysvětluje Róna.

Autoři přiznávají, že sestavení stabilní a bezpečné konstrukce z dlažebních kostek přitom bylo velice náročné. Ukázalo se totiž, že žulový kámen má jiné vlastnosti než jiný „stavební“ materiál. K sestavení proto nebylo možné použít obvyklé pojivo, jednotlivé kostky musely být ukotveny drátem. Zároveň bylo třeba manipulovat s obrovskou, několikatunovou masou kamene.

Práce na stavbě památníku započaly v dubnu letošního roku. Finance na jeho realizaci sbírala židovská obec i prostřednictvím crowdfundingové kampaně HitHit. V té se nakonec podařilo získat více než dvojnásobek cílové částky, dárci poskytli přes 300 000 Kč. 

Slavnostní odhalení památníku bylo ve středu 7. září 2022. Zúčastnili se ho nejen čelní představitelé české židovské komunity, ale také zástupci města. 

„Konečně došlo k napravení této křivdy. Mnoho lidí, chodících centrem Prahy, ani nevědělo, že šlapou po náhrobních kamenech. Díky ohromnému úsilí Židovské obce v Praze a celému týmu byla tato nespravedlnost napravena,“ uvedla pražská radní Hana Třeštíková.
Nový památník pak představili samotní autoři. Podle nich má sloužit jako pietní místo, kde mohou návštěvníci vzpomenout na ty, kteří tímto nedůstojným způsobem o náhrobek přišli. „Byl bych rád, aby památník Návrat kamenů byl poslední, který se musel pro bezprizorní kamenné kostky, jež byly kdysi součástí krásných kamenných náhrobků, vytvořit.“ 

Není přitom vyloučeno, že památník v budoucnu ještě změní svoji podobu. Podle slov pražské židovské obce totiž dochází k nálezům dalších kamenů. Umělecké řešení památníku proto umožňuje další kostky přidávat. Uvažuje se také o stavbě pražské „zdi nářků“, která by současný monument doplnila. 

ARo/hithit.com/Český rozhlas/kehilaprag.org
foto: FB Židovská obec v Praze