Naděje v těžké době

6. března 2024

(ČB 2/2024) Tématem letošních novoročních ekumenických bohoslužeb, které byly vysílány ze sboru CČSH v Praze na Vinohradech, měla být od počátku myšlenka Boží posily v těžkých dobách.

Naděje v těžké době
6. března 2024 - Naděje v těžké době

Teroristický útok hnutí Hamás proti Izraeli a následný konflikt, který dopadá na mnoho civilních obyvatel, stejně jako trvající hrůza války na Ukrajině, to všechno byly myšlenky, které jsme do přípravy bohoslužeb plánovali vtělit. Patřilo k tomu i pozvání rabína, který se poprvé v dějinách těchto bohoslužeb měl připojit také svou modlitbou za mír a za všechny trpící. 

Doprostřed přípravy přišla tragická a nepochopitelná událost hromadné vraždy na filozofické fakultě, která se mnoha lidí, mne nevyjímaje, velmi osobně dotkla. Bylo mi jasné, že tomuto tématu nebude možné se vyhnout. Zároveň ale bylo jasné, po jak tenkém ledě kráčíme – bohoslužby měly a musely být ekumenické a zdaleka ne všechny církve ERC mají ve zvyku modlit se za mrtvé; pozůstalí a přátelé obětí a zraněných byli pod velkým mediálním tlakem a prosili o diskrétnost, což jsme museli respektovat, a navíc zde byla nepříliš pozitivní zkušenost s televizním přenosem římskokatolického requiem za oběti, které bylo zcela neekumenické a setkalo se – mírně řečeno – s rozporuplným přijetím u veřejnosti i těch, které tragédie zasáhla. 

Proto jsme nakonec zvolili cestu spíše střízlivého, minimalistického a především symbolického obřadu bez mnoha slov, který byl svěřen studentům Karlovy univerzity, oslovených univerzitními kaplani. Přítomna byla i proděkanka a další zástupci akademické obce a bohoslužeb se aktivně účastnili zástupci evangelické farnosti, odkud pocházela jedna z obětí. Zpíval Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy a přednesl několik skladeb z Franusova kancionálu, který byl předmětem akademického bádání zavražděné muzikoložky dr. Lenky Hlávkové. 

Předivo celých bohoslužeb bylo záměrně sestaveno právě z takovýchto drobných souvislostí spíše než z okázalých gest. A do této atmosféry nad očekávání dobře zapadla i modlitba rabína Davida Maxy, který se velmi dobře vyrovnal s citlivým úkolem modlit se opravdu za všechny trpící bez politického podtónu. Dialogické kázání předsedy ERC Tomáše Tyrlíka a římskokatolického biskupa Tomáše Holuba pak podtrhlo původní téma, tedy naději v těžké době, které ve světle události na FF UK dostalo novou aktuálnost. 

Zda se záměr zdařil, to snad posoudí laskavý čtenář a divák. Já nemohu než skončit osobní poznámkou – znal jsem osobně tři z těch, kdo na FF UK přišli o život. A věřím, že jsme s novoročními bohoslužbami pro uctění jejich památky udělali to, co bylo v našich omezených silách. A za to bych chtěl všem, kdo se podíleli, srdečně poděkovat.

Petr Jan Vinš, generální sekretář ERC
foto: Česká televize