Na faře v Chrástu u Plzně otevřeli bránu podle návrhu Davida Vávry

Za zmínku tato událost stojí také proto, že nejde o pouhá vrata, bránu totiž navrhl architekt David Vávra. Jejím křídlům dominují velká písmena Alfa a Omega, odkazující v Janově Zjevení k osobě Ježíše Krista. Směrové lišty veřejí vytvářejí optický dojem půlkruhu a zvečera svítí po stranách bíločervené lucerny, které vytvořil autor návrhu metodou spékaného skla. Ty mají být znamením pokoje, svítícího na cestu příchozím, jímž ovšem prosvítá rudá krev vykoupení v Kristově oběti. 

Červenobílá kombinace však vede rozhovor také se skleněným křížem, který spolu s dřevěným altánem sbor podle Vávrovy ideje vybudoval již před pěti lety. Umělecky ztvárněný vstup na faru tak dovršuje triptych, který má přispět ke zkrášení veřejného prostoru a jeho obohacení o křesťanskou symboliku. Tu David Vávra, který na slavnostní otevření přijel z pražského Braníku na kole, ztvárnil způsobem sobě vlastním, tedy ve verších: „A když si ztracen mezi domy, stromy či lány / Podívej se do sebe a snadno zříš / Pro porozumění otevírá brány / Klíčem víry jen Ježíš.“

V závěru kázání při požehnání brány na text z konce Zjevení Janova, podle nějž v novém Jeruzalémě už nebudou zavírány brány, zaznělo z úst místního faráře: „A tak má být tato brána v uspěchaném světě pozváním do prostoru pokoje Božího, který převyšuje všechno pomyšlení; v hlučném (nebo naopak mlčícím o věcech podstatných) světě pozváním do prostoru, kde je možné slyšet tichý Boží hlas; v často šedivém a pragmatickém světě pozváním ke kráse, která je odleskem slávy nového Jeruzaléma, kde bude Bůh přebývat mezi lidmi.“

Vybudování brány na veřejně přístupnou farní zahradu, která slouží jako prostor dětských her, odpočinku pod vzrostlými stromy i pro bohoslužby a kulturní a komunitní aktivity, je součást širšího projektu, v jehož rámci vznikla také nová osvětlená sborová vývěska, informační panel o faře a zdejší evangelické komunitě a nakonec přibude i „knihobudka“ s kvalitní křesťanskou a krásnou literaturou. Na náklady spojené s uskutečněním této myšlenky sbor získal prostředky mimo jiné prostřednictvím veřejné sbírky na portále Donio nebo z církevních diakonických a rozvojových projektů.

Karel Šimr
foto: archiv sboru