Mé léto v USA

Než se tedy pustím do vypravování o mém létě, ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomohli na cestě, a obzvláště pracovníkům církevního ústředí – Daniele Hamrové, Aleně Podrazilové a celé synodní radě. Mé díky též patří Kalebu Sutherlandovi, Ann Hightower a Abby Vander Laan. Děkuji vám všem moc, ať už za umožnění mé cesty, podporu či spolupráci. Bylo mi potěšením vás poznat.

Brzy ráno mi zvoní budík. Vstanu celá natěšená s vidinou nového dobrodružství. //Kind of excited and scared.// Mám za sebou půl roku příprav, vyřizování dokumentů a uzavírání klasifikace ve škole. A nyní vyrážím s čistým štítem vstříc dobrodružství.

V letadle začínám být trochu nervózní. Přestupuji v Amsterdamu, mám se tam setkat s dalšími třemi účastníky ze světa a pokračovat společně do Chicaga. Ač jsem ze setkání nervózní, je to ten nejlepší možný začátek. Společně projdeme imigrační kontrolou a dojedeme do hotelu, kde se setkáme s dalšími dvaceti účastníky. Prvních pár dní nás Kaleb s Ann zaškolovali do chodu táborů (camps), připravili pro nás přednášky, jak jednat s dětmi, na co si dát pozor, různé triky a tipy. Trávili jsme čas ve městě a poslední večer ochutnali lahůdky z celého světa. Poté se každý rozjel do svého tábora, do různých míst po celých Státech.

Na letišti mě s transparentem vyzvedli Simon a Lauren, letošní leadership staff. Můj tábor se jmenuje Luther Park Bible Camp v městečku Chetek ve Wisconsinu. První víkend trávím sama v táboře ve staré budově s divným jídlem. Nutno podotknout, že Američané nevaří a všechno jídlo mají procesované. To byla první výzva, byla mi zima, pršelo a k jídlu jsem měla suché tousty, jelikož mám bezlaktózové omezení a nic jiného jsem nemohla jíst. Chtěla jsem domů. Nakonec jsem ten víkend přežila, jídlo bylo časem o něco lepší a prvních čtrnáct dní jsem si užila s ostatními vedoucími na //staff trainingu//. Měla jsem super partu vedoucích a všichni jsme se stali kamarády.

V táboře to funguje tak, že každý týden přijede skupina dětí, dostanete přidělenou chatku a na starost 2–10 dětí, se kterými trávíte čas, spíte v chatce a připravujete pro ně program. Víkendy máte volné. Já je strávila na výletech s ostatními vedoucími a také u kamarádky Lily doma v typické americké rodině.

Starost o děti byla náročná, nemáte čas pro sebe k načerpání energie a dobití baterek. V tomto ohledu to pro mne bylo trochu vyčerpávající. Ale s mou partou vedoucích jsme se navzájem podrželi a pomáhali si.

Měla jsem úžasné léto. Našla jsem si spoustu životních kamarádů z celého světa a osamostatnila se na další úrovni. Nebojím se nyní cestovat sama či mluvit s cizinci. Lidé v Americe jsou neskutečně přátelští. Musím říci, že i přes všechny překážky je to nedocenitelná zkušenost a rozhodně bych jela znovu. Po návratu mi kamarádi z tábora chyběli a dosud chybí, ale příští léto ke mně přijede má americká kamarádka Lily a budeme společně cestovat po ČR a EU.

S angličtinou se občas vyskytl zádrhel, protože se ve škole učí britská verze a americká používá trochu jiné výrazy, ale nikdo na mě kvůli mé angličtině nebyl nepříjemný, všichni se snažili co nejvíce pomoci. A po návratu jsem si dokonce úspěšně složila FCE (First Certificate in English, standardizovaná jazyková zkouška, pozn red.).

Ameriko, díky za zážitky, doufám, že se zase vrátím. A pokud váháte, jestli jet, neváhejte a jeďte. Obohatíte sebe a spoustu lidí kolem, je to neopakovatelná příležitost. Přeji hodně zdaru na misijní cestě!

Barbora Podroužková