Luhačovický zázrak

Já jsem tam byla. Konal se v Luhačovicích 13.–15. 11. 2022 ve vile Doubravka pod laskavou péčí manželů Voglových. A příležitost k setkávání mě těší. Když jsem začala jako pastorační pracovnice pracovat, bylo to ve sboru, ve kterém jsem vyrostla a kde nikdo s touto prací neměl zkušenost, nikdo ji přede mnou nedělal. Bylo pro mě tedy důležité slyšet, hledat a objevovat, kde jsou hranice a limity mojí práce. 

Začali jsme rozhovorem, ve kterém jsme s bratrem Erdingerem vzájemně sdíleli dva reálné příběhy z pastorace. Pociťovali jsme, jak náročné je zjišťovat a připouštět si limity a možnosti takových rozhovorů. 
Hlavním přednášejícím semináře byl bratr farář Tomáš Matějovský, který nás seznámil s hlavními zásadami, úskalími i limity pastoračního rozhovoru. Cestoval stejně jako další účastníci přes celou republiku, aby se setkal s dalšími 18 bratry a sestrami, kteří se nebojí otevřít rozhovorům, kteří mají odvahu ujasnit si, co dělají dobře, kde by mohli při vedení rozhovoru chybovat a čemu by se měli vyhnout. A tak nás těšilo, když účastníci odjížděli povzbuzeni. Na všech setkáních tohoto typu jsme vděčni za laskavý doprovod všech farářů; tady se na programu podíleli ještě další tři: Alžběta Hatajová, Michal Vogel a Miroslav Erdinger. A důraz na spolupráci faráře s pastoračním pracovníkem několikrát zazněl. 

Dobrý pastorační pracovník vyrůstá pod kazatelnou a zosobňuje vlastně zúročení kazatelské práce, nese zvěst evangelia do rodin, nemocnic a domovů a je přitom pravou rukou faráře. Sdílí s farářem nejistotu, kdy a jak přinést do rozhovoru evangelium, kdy otevřít Bibli, kdy se modlit. Učíme se na příbězích z Bible, ze života, na příbězích našich předků. Tak se stáváme oboustranně obohaceni – pastorační pracovník či farář, bratr či sestra, a zprostředkovatelem tohoto zázraku je Bůh.

Když jsme se rozcházeli a hodnotili naše setkání, s trochou nadsázky bylo slyšet názor, že se právě narodil luhačovický zázrak. Přijeli jsme mnozí poprvé a s obavami, co se po nás bude chtít, koho potkáme. A hle, našli se tu bratři a sestry zapálení pro zvěst Boží lásky a Božího slova. Vcházíme často do otevřených rozhovorů s obavami, ale taky s vědomím, že ten druhý je objekt Boží lásky a všímavosti. Netvoříme strategie, jak pastoračně zmáknout situaci, nemáme jeden recept, jedno řešení.

Jdeme-li s vědomím že jsme nositeli Kristovy lásky, jdeme dobře. A k tomu potřebujeme čerpat. „Jedni druhých břemena neste,“ říká Ježíš. My se to učíme celý život, znovu a znovu, i zde během luhačovického setkání. Díky, Pane, za možnost takovýchto setkávání. 

Daniela Chladilová, členka komise SR pro pastorační pracovníky
foto: Benfoto