Konzervatoř Evangelické akademie

Do Olomouce jsem přijela v den, kdy se žáci rozjížděli na pololetní prázdniny. Přesto se na nádvoří nádherné historické budovy v centru města rozléhala směsice zvuků, svědčících o tom, že to tu žije, že se pracuje a cvičí. O životě, úspěších a starostech školy jsem mluvila s Pavlem Zatloukalem, ředitelem konzervatoře a zapáleným fagotistou.

Konzervatoř založili v roce 1990 manželé Horkých s ideou výchovy hudebníků, zaměřených na církevní hudbu. V roce 2008 se škola přemístila do krajského města Olomouce, do nově zrekonstruované raně barokní budovy bývalé kanovnické rezidence. Nedávno škola oslavila 30 let své existence, a jak jinak než festivalem hudby.

Jak se konzervatoři daří a jak se v čase proměnila

Konzervatoř nabízí úplné středoškolské vzdělání v oborech Hudba a Zpěv a vychovává mladé hudebníky pro profesionální dráhu. „Školní rok 2022/2023 je už v pololetí; vše běží, jak má. Velký zásek do naší práce znamenaly dva covidové roky,“ přiznává pan ředitel. „Studenti samozřejmě mohli cvičit doma. Ale bez kontaktu s učitelem, v nejlepším případě s vedením přes monitor počítače, byla práce velmi neefektivní. Pro naše žáky to jsou tak trochu ztracené roky. Za normálních okolností se studenti podílejí na hudebním životě města, hrají na koncertech školních i veřejných, jsou žádáni o spolupráci s různými tělesy. Do toho hodil covid krutě vidle. Nic se nekonalo, všude mrtvo. Žádné koncerty, divadla zavřená. Zbývalo jen cvičit doma, a to není pro mladé lidi příliš inspirativní,“ dodává. 

Počet žáků se přesto podařilo udržet. Kapacita školy je 130 studentů a podle tohoto čísla počet stále osciluje. Občas se stane, že někdo odejde, ale jsou i odchody s velmi pozitivním nábojem, protože studenti konzervatoře přecházejí po úspěšném přijetí na umělecky zaměřené vysoké školy, na hudební akademii. Za více než 30 let prošlo školou několik generací hudebníků, což s sebou přináší změny lidského i uměleckého potenciálu. Jak potvrdil pan ředitel, v tomto školním roce se konzervatoř z covidu už zcela vzpamatovala a rozvinula všechny své aktivity. „Máme za sebou i talentové zkoušky pro příští rok a vypadá to velmi nadějně,“ říká. 

Čeho je třeba si považovat

Každá škola tu je proto, aby vzdělávala. Konzervatoř má jednu nespornou výhodu. Učí se tu systémem „jeden na jednoho“. Všeobecné předměty mají studenti společně, ale hra na nástroj či zpěv je vyučována individuálně. Studenti tráví se svým pedagogem spoustu času, a ten se jim často stává nejen učitelem, ale i rádcem či partnerem v profesním i osobním životě. Někdy i polovičním psychologem, když se student začne prát s nějakými problémy. Na konzervatoři navíc velmi dbají na to, aby vztahy ve škole byly vlídné, problémy se zavčas řešily a celková atmosféra byla dobrá a podnětná. A asi se to daří, protože absolventi bývají často vyzdvihováni jako morálně pevní, zodpovědní, s pochopením pro své žáky i pro kolegy. Podle ředitele Zatloukala je právě tohle bonus církevní školy: „Osnovy se od jiných škol zásadně neliší, ale to ,cosi‘ navíc tu prostě je.“

Jak spolupracuje škola s ČCE

„Náš zřizovatel si nás váží a podporuje nás, kde může,“ potvrzuje pan ředitel Zatloukal. „Velmi vděční jsme za materiální podporu. Nedávno jsme například mohli pořídit ze zahraničního daru nový klavír. A to v profesionálním prostředí není levná záležitost.“ V minulosti jezdili žáci na takzvané „spanilé jízdy“, což byla krátká nedělní vystoupení hudebníků k oživení bohoslužeb v některém z okolních sborů. Organizoval je kaplan Aleš Wrana. Co je na tom vzácného? „Žáci se tak seznamovali s církevním prostředím, a navíc obohatili uměleckým vystoupením bohoslužby. Škola také spolupracovala například při Noci kostelů. To vše s covidem jaksi vyprchalo, ale zřejmě se to dočká obnovy,“ doufá ředitel.

Co je bodový systém a studijní prémie ČCE

Jako církevní škola s nižší státní dotací na žáka musí i konzervatoř vybírat školné. Pro majetkově slabé rodiny má samozřejmě podpůrný systém, ale i sami žáci mohou dosáhnout snížení školného. Existuje zde motivační bodový systém, kde student sbírá body za účast na koncertě, za službu nebo účinkování v orchestru či za účast na celostátních nebo mezinárodních soutěžích. Šikovní a aktivní studenti tak mohou dosáhnout prakticky toho, že téměř žádné školné neplatí, zvlášť, když zároveň svým prospěchem dosáhnou na stipendium. Kromě možnosti získat slevu na školném je každoročně udělována Studijní prémie ČCE pro nejlepšího žáka každého ročníku.

Jak konzervatoř spolupracuje s městem Olomouc

„Spolupráce s městem probíhá léta dobře. Nabízíme tři abonentní řady koncertů, k různým příležitostem studenti koncertují nebo jsou zváni ke spolupráci. Zároveň právě jednáme o intenzivnější spolupráci s Moravskou filharmonií, což je pro nás čest i dobrá vizitka,“ vypočítává ředitel Zatloukal. „Každoročně připravujeme nějaký velký projekt, v němž se zapojí větší počet studentů i učitelů. V únoru bude premiéra Randez-vous v operetě, kde studenti představí na ukázkách ze známých operetních zpěvů, že život je veselý a vtipný. Na tohle představení se všichni moc těšíme.“

Co je Olmik

Zajímá mě také, co znamená Olmik. A dozvídám se, že je to zkratka pro Olomoucké mistrovské kurzy, které konzervatoř pravidelně pořádá. Přihlásit se může každý, nadaný amatér i profesionální hudebník, který se třeba hudbou neživí, ale chtěl by si své schopnosti oprášit a vylepšit. Tyto interpretační kurzy škola pořádá od roku 2010. A zájem je stále velký.

Co se ve škole děje po vypuknutí války na Ukrajině

„Nejprve jsme se studenty zorganizovali finanční sbírku a podíleli se i na velké celocírkevní sbírce,“ vypočítává pan ředitel. „Když přišli první uprchlíci, nabídli jsme přes uprchlické centrum možnost studia u nás na konzervatoři. Na Ukrajině je systém vzdělávání trochu jiný, ne zcela kompatibilní s naším, ale nějaké průniky jsme našli. Kam třeba zařadit žačku, která na Ukrajině studovala Cirkusovou školu a na ní specifickou formu zpěvu? Nakonec byli všichni na základě přijímacího řízení zařazeni do odpovídajících ročníků.“ Nyní na olomoucké konzervatoři studují tři ukrajinské studentky a jeden ukrajinský student. „Naši studenti přijali ukrajinské spolužáky dobře, někteří jim pomáhají s češtinou. Myslím, že velkou školou života pro české studenty je to, že si uvědomují svůj bezpečný a pohodlný život v kontrastu s tím, co mají tihle jejich vrstevníci za sebou. I s tím, že mnozí mají část rodiny třeba v místech bojů nebo v armádě.“

Jaká je budoucnost absolventů olomoucké církevní konzervatoře

Podle slov ředitele si nemohou stěžovat. Za dvaatřicet let od založení konzervatoře a patnáct od jejího přesunu do Olomouce je škola v regionu dostatečně známá. „Naši absolventi jsou žádáni jako učitelé hudby v základních uměleckých školách nejen v Olomouci. I hudební školy z okolních měst loví v našich vodách. Nejlepší absolventi hrají i v různých souborech, divadelních či symfonických orchestrech. Už jsem mluvil o tom, že nejtalentovanější studenti odcházejí často za vysokoškolským vzděláním na hudební akademie do Brna, Ostravy, Prahy i Bratislavy, dokonce i do zahraničí, například do Vídně. A to je naše nejlepší vizitka,“ dodává.

Daniela Ženatá

foto: Peter Remeník