Konference evropských církví chce podporovat cestu k míru

„Církve, které se podílejí na utváření budoucnosti Evropy, musí být vynalézavé a odvážné, sebevědomé, nikoli arogantní, musí být naslouchající, nikoli pouze mluvící, musí být důvěřující, nikoli úzkostné, musí být plné naděje, nikoli pouze optimistické,“ začíná prohlášení tohoto vrcholného orgánu největší evropské ekumenické organizace, která sdružuje církve ze zemí Evropy a národní Ekumenické rady církví. Tato slova poměrně dobře vystihují celkovou atmosféru valného shromáždění, které se i vzhledem k místu konání nedaleko ruské hranice konalo ve stálé atmosféře nutnosti vyrovnat se s existencí válečného konfliktu na Ukrajině. 

Valné shromáždění ekumenických orgánů bývá pro náhodného návštěvníka málokdy strhující zážitek. Mnoho z programu je vyhrazeno procesním záležitostem, přípravě volby orgánů, poměrně náročnému vyjednávání o zastoupení různých regionů, konfesí, ale také laiků a žen v rozhodovacích grémiích a také reflexi struktury a procesní činnosti organizace samotné. O to cennější bylo, že letošní valné shromáždění (koná se jednou za pět let) bylo obohaceno i významnými vystoupeními církevních i světských osobností, které mají silný přesah k aktuálnímu dění. 

„Když impéria mluví o bratrství, mají tendenci ve svém ‚bratrském‘ objetí dusit menší národy a země,“ řekla na plénu valného shromáždění běloruská opoziční politička Svjatlana Cichanouská a vyzvala církve k modlitbám a k úsilí za skutečný a spravedlivý mír pro její domovské Bělorusko i pro napadenou Ukrajinu. „Represivní režimy se vždy snaží kontrolovat věřící – represemi, manipulací a někdy i privilegii, a kupují si tak loajalitu církevních představitelů,“ znělo její varování. Toto varování se opakovalo i při vystoupení představitelů ukrajinských církví, kteří živě popisovali, jak ruská agrese zasáhla do jejich života a jak narušuje možnosti života věřících. Valné shromáždění ve svém prohlášení „jednoznačně odsuzuje brutální invazi Ruska na Ukrajinu a devastaci životů, území a mezinárodních vztahů – násilný rozpad poválečného uspořádání, v němž byl prvořadý právní stát“ a vyjadřuje své odhodlání stát po boku jeho obětem.

Při této příležitosti je také možno poznamenat, že řídicí výbor Konference evropských církví již schválil žádost o členství Pravoslavné církve Ukrajiny, jejíž představitel se jednání valného shromáždění také účastnil, a po uplynutí lhůty pro možné námitky se Pravoslavná církev Ukrajiny stane plnoprávným členem Konference evropských církví.

Jedním z vrcholů valného shromáždění bylo vystoupení ekumenického patriarchy Bartoloměje I. Ten požívá v pravoslavném světě čestné úlohy prvního mezi rovnými, a je tak nejvyšším představitelem světového pravoslaví. Ve svém projevu k valnému shromáždění se velmi silnými slovy ohradil proti zneužívání ekumenismu k politickým účelům, popřípadě k hájení politicky nabitých „tradičních hodnot“. 

Doslova řekl: „Někteří volají po ‚novém ekumenismu‘, tedy po sjednocení křesťanských církví na základě tzv. ‚tradičních hodnot‘. Jestliže ve 20. století byl ekumenismus chápán jako způsob, jak přispět k vizi společného lidství a společného dobra, pak je „nový ekumenismus“ 21. století naopak silou, která přináší rozdělení a destrukci. Důsledky této rozdělující a destruktivní mentality vidíme v plné síle v současném brutálním útoku Ruska proti Ukrajině, stejně jako v církevním ospravedlňování této války, která je vydávána za záchranu Ukrajiny před údajnými svody bezbožného, sekulárního a liberálního Západu. Tento ‚nový ekumenismus‘ je bohužel ve své podstatě neekumenický, ne-li antiekumenický, protože se staví proti ostatním křesťanům, kteří nepodporují jeho výlučné zaměření na určitý soubor hodnot. Nakonec tento ‚nový ekumenismus‘ podporuje étos polarizace, který je založen spíše na dualistickém než na inkarnačním chápání vztahu Boha ke světu.“

Slyšet takováto slova z úst nejvyššího představitele pravoslavné církve, to byl skutečně mimořádný zážitek, který také ukazuje, že ani pravoslaví nemůžeme vnímat ve vztahu k současnému dění jako monolitický názorový blok. 

Důležitou součástí valného shromáždění je vždy i volba vrcholných představitelů a řídicího výboru na období dalších pěti let. Novým předsedou Konference evropských církví se stal pravoslavný arcibiskup Nikitas (Loulias) z Thyatiry a Velké Británie. Místopředsedy se stávají Frank Kopania z Německé evangelické církve a anglikánská biskupka Dagmar Winterová. Do řídicího výboru, který má kromě předsednictva dalších 17 členů, byl už podruhé zvolen český zástupce Petr Kratochvíl z ČCE. Mezi osm zastupujících členů řídicího výboru pak byl zvolen generální sekretář ERC Petr Jan Vinš.

Valné shromáždění Konference evropských církví ukázalo, že tato ekumenická organizace po období jistých vnitřních reorganizací začíná nacházet svou novou polohu a nové zaměření. Zejména snahy o budování prostředí pro spravedlivý mír na Ukrajině jsou něco, co bude zasluhovat naši pozornost a podporu.

Petr Jan Vinš (Ekumenická rada církví v ČR)
foto: Albin Hillert (CEC)