Ke kořenům hříchu

Farářský kurz pořádá Spolek evangelických kazatelů (SpEK) a účastní se ho široké spektrum zájemců z řad odborné i laické veřejnosti. 

„Po farářském kurzu mezi jeho účastníky děláme takový malý průzkum – a vloni se tam téma „hřích“ objevilo hned v několika variantách. Možná je to zastaralý termín, ale palčivý problém. A tak jsme se na něj chtěli podívat z různých stran,“ popisuje současná předsedkyně SpEK Lenka Freitingerová. 

„Budeme se bavit o hříchu. To je taková věc, kterou všichni umíme velmi dobře dělat, ale špatně se o ní mluví. Jsem zvědav, kam se za těch pět dní v obou oblastech posuneme,“ zavtipkoval při zahajovací bohoslužbě někdejší předseda SpEK Michael Pfann. 

Odpovědi na složité teologické otázky přišlo hledat přes 200 kazatelů a kazatelek, pastoračních pracovníků a pracovnic i studentstva a dalších zájemců o duchovní tématiku. Mezi nimi organizátoři přivítali také návštěvníky z ciziny – například z Ukrajiny, Polska, Německa, ale i ze Švýcarska, Velké Británie a Indie. 

Nejvýraznější novinkou letošního ročníku byla bezesporu změna místa dění. Po několika letech velkorysého provizoria v aule Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy se totiž Farářský kurz vrátil na svoji „alma mater“ – do budovy zrekonstruované Evangelické teologické fakulty. „Jsme vděční fakultě, že nás přijala. Je opravená, je zrekonstruovaná a je krásná,“ uvedl Michael Pfann. 

Kurz odstartovala slavnostní bohoslužba 

V pondělí večer proběhla v kostele sv. Martina ve zdi zahajovací bohoslužba s večeří Páně. Tu letošní vedly Iva Květonová (farářka sboru Brno I) a Olga Mrázková (farářka sboru Praha-Žižkov II). V kázání se společně zamýšlely nad textem z Lukášova evangelia (Lk 7,36–50), jedním z jeho ústředních témat bylo odpuštění. „Být opravdu člověkem není hotový stav, ale proces, cesta. Cesta otevřenosti připustit, že můžu milovat i odpouštět. Ne sama ze sebe, ale proto, že Ježíš mi k tomu otvírá cestu. (…) Kde se lidé milují, tam si i odpouštějí. A tam, kde si navzájem odpouštějí, se dokážou milovat. O Bohu i vůči Bohu to platí taky,“ zaznělo v něm. 

Hudebně bohoslužbu doprovodil band z klimentského sboru a varhanice Jiřina Dvořáková. Chrámová sbírka podpoří částkou 16 500 Kč Armádu spásy, konkrétně její zdravotní program pro lidi bez domova. 

Bohoslužbu bylo možné i tentokrát sledovat online v přímém přenosu, který připravují pořadatelé ve spolupráci s ústřední kanceláří. Záznam je dostupný na Youtube (youtube.com/@spolekevangelickychkazatelu). 

Od úterního dopoledne pak odstartoval čtyřdenní program plný přednášek, workshopů a debat. Kurz nabídl kombinaci příspěvků nejen z oblasti teologie, ale i z jiných odvětví – například psychologie, historie, žurnalistiky či politologie. 

V nabídce teologicky zaměřeného programu byly přednášky akademiků působících na Evangelické teologické fakultě, na úvod každého dne bylo možné zúčastnit se biblické práce pod vedením různých teologů. 

Různorodé byly rovněž interaktivní workshopy, kde si zájemci mohli vybrat práci s Biblí, liturgickou dílnu, modlitbu Taizé či pohybově-terapeutickou dílnu. Ve středu večer zájemci vyrazili na netradiční prohlídku Prahy pohledem lidí bez domova, jiní poměřili vědomosti v pub kvízu. 

Hřích, pokání i společenské konflikty

Petr Gallus, vedoucí katedry církevních dějin a systematické teologie na ETF UK, ve své přednášce „Všechno, co řeknete, může být použito proti vám“ mluvil o tom, že hřích nám vnucuje život jako by Boha nebylo. Hřích nazval izolantem a agresivním parazitem, který nemá žádnou svou podstatu, ale nasedá na cokoli a může to zvrátit a otočit proti nám a proti Bohu. Proto moc identifikovat hřích má pouze Bůh. 

Teolog a dominikán Benedikt Mohelník osvětlil v protestantském prostředí asi méně známou teologii a historii zpovědní praxe, která vychází z učení Tomáše Akvinského o vnitřním procesu pokání. Pokání je rozhodnutím obnovit vztah přátelství s Bohem a zpověď (v římskokatolickém pojetí svátost pokání) je znamením právě toho, co se děje uvnitř, když se člověk skrze víru, lásku a naději k Bohu navrací. 

Velkou pozornost přitáhly a zajímavé podněty do diskuze vnesly debaty s odborníky na aktuální témata. O Izraeli a Palestině spolu hovořili Břetislav Tureček a Jiří Schneider, oba znalí politických složitostí a s vlastní zkušeností s životem na Blízkém východě. Téma sociálního bezpečí a prevence sexualizovaného násilí otevřel rozhovor s Johannou Nejedlovou z nezávislé organizace Konsent. A hluboké souvislosti současného společenského napětí spolu probrali filozofka Tereza Matějčková a politolog Pavel Barša. 

Nabídka zahraničních hostů: Lipsko, Berlín, Bratislava 

I tentokrát pozvali pořadatelé k řečnickému pultu i několik zajímavých hostů ze zahraničí. Tentokrát to byl např. Notger Slenczka, emeritní profesor systematické teologie a dogmatiky na Teologické fakultě Humboldtovy univerzity v Berlíně, který v rámci úterního programu přednášel na téma „Konec s hříchem – opravdu? Osvětlující síla křesťanské řeči o hříchu“. V tandemu s církevním historikem Peterem Moréem pak profesor Klaus Fitschen, působící na Teologické univerzitě v Lipsku, reflektoval dějinné případy, kdy církve nedokázaly rozpoznat povahu situace, v níž se ocitly. 

Reflexi myšlenek současného amerického teologa Stephena D. Morrisona nabídl teolog a bývalý děkan Evanjelické bohoslovecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Ondrej Prostredník, který dnes působí ve slovenské politice. Zdůraznil význam konceptu strukturálního hříchu a nutnost mluvit jak o osobní odpovědnosti, tak o strukturách a systémech, které jsou hříšné a které je třeba měnit, protože není v silách jednotlivce v nich dobře žít. 

Debata se synodní radou v novém formátu 

Úterní odpoledne bylo opět věnováno debatě se synodní radou. Tentokrát se organizátoři rozhodli pozměnit její koncepci – tazatelé měli možnost své dotazy předem napsat na lístečky, které potom prezentoval moderátor programu Petr Vacíř (výpomocný kazatel a člen výboru SpEK). Otázky byly velmi různorodé, oproti předchozím letem ovšem chyběl jednotící dramaturgický oblouk, nevýhodou byla také nemožnost věnovat se jednotlivým otázkám hlouběji. 

Nové pojetí naopak tazatelům umožnilo pokládat otázky otevřeněji, důkladněji formulované, a třeba i kritické. Zároveň se díky němu podařilo mnohem lépe vejít do určeného časového rámce, a přitom se dostalo na více otázek. „Už vloni se ozývaly hlasy, aby to byla skutečně diskuze. A to se zřejmě změnou formy podařilo. Kladně to hodnotili nejen účastníci kurzu, ale i členové synodní rady,“ dodala k tomu Lenka Freitingerová. 

Spolek povede farářka z Valašska 

Středeční odpoledne bylo věnováno valné hromadě členů SpEK, na které mj. proběhly doplňovací volby do jeho výboru. V něm nově zasedne Benjamin Roll (Litoměřice), Jiří Šamšula (Třebenice) a Lenka Freitingerová (Jasenná). Ta na postu předsedy SpEKu vystřídala vrchlabského faráře Michaela Pfanna, který byl v čele spolku od r. 2022. 

Průběh letošního kurzu hodnotí předsedkyně SpEK pozitivně, a to co do návštěvnosti i po obsahové stránce. „Já sama z toho mám moc dobrý pocit. Děkuji všem členům výboru SpEK a jeho dosavadnímu předsedovi, jsou to ‚dříči‘. A taky děkuji všem spolupracovníkům, které tu nebudu vyjmenovávat, ale byla jich celá řada. Bez nich by všechno tak neklapalo,“ nešetřila vděčností nová předsedkyně. Kromě toho nejdůležitějšího – programového uspořádání letošního ročníku – mezi hlavní pořadatelské výzvy počítá i přesun na Evangelickou teologickou fakultu. 

„Museli jsme se popasovat s novým prostorem, kam se museli vejít přihlášení účastníci, tlumočnická kabina, stoly s knihami, kabáty a zavazadla… Byli jsme trochu nervózní z toho, zda se tam všichni vejdeme, ale nakonec to, myslím, dopadlo nad očekávání dobře. Vedení fakulty nám nabídlo, abychom se tu sešli i příští rok. Myslíme, že i oni byli s celou akcí spokojeni,“ popsala s tím, že napříště se pořadatelé pokusí zvětšit kapacitu sálu, zlepšit kvalitu online přenosu a zajistit ozvučení předsálí. 

připravily ARo a JaH
foto: ARo