Když ztrácíme půdu pod nohama

Setkání se konalo v rámci Mezinárodních dnů proti rasismu, které do Česka zavádí právě Evangelická církev. Záštitu nad konferencí převzal předseda Senátu Miloš Vystrčil. V Jednacím sále Valdštejnského paláce se tentokrát diskutovalo o lidské důstojnosti v krizových situacích. 
„Téma lidských práv a lidské důstojnosti nás přitahuje a zaměstnává dlouhodobě, neboť souvisí se smyslem a kvalitou života, se vzájemnými vztahy a spolužitím na planetě. Lidská důstojnost náleží rovnou měrou každé lidské bytosti. Letošní seminář se bude zabývat tím, jak se důstojnost člověka proměňuje pod tlakem krizových situací,“ přiblížil za organizátory synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Pokorný. 

V úvodu se ujal slova Miloš Vystrčil, který přítomné účastníky pozdravil a poděkoval též za prospěšnou iniciativu. „Lidská důstojnost je nezcizitelná, vrozená a nesmíme se jí nikdy vzdát. A já vám děkuji, že se tomu věnujete a že to na půdě Senátu připomenete,“ uvedl. 

Vlastní pohledy na lidskou důstojnost nabídli ukrajinský farář, chirurg či ombudsmanka

Po úvodním vstupu začal první dopolední blok přednášek. Jako první vystoupil Pavlo Shvarts, biskup Německé evangelické luterské církve na Ukrajině (NELCU), který přítomným zprostředkoval zkušenost s tím, jak válka ovlivňuje život této protestantské církve, ale i jejích řadových členů. Většina sborů NELCU leží právě na východě země, tedy v oblasti nejvíce zasažené boji. Důstojnost lidí zasažených lidskou agresí je otřesena na mnoha rovinách, ať už je to násilí, materiální strádání, ztráta domova, hlad, nedostatečná hygiena či nutnost přesídlit do neznámého prostředí. I přesto, že NELCU je nevelká církev (celkem 3000 členů), snaží se vystupovat aktivně a nabízet pomoc. Potřebným například pravidelně poskytuje potravinové balíčky, materiální pomoc, pastorační péči a také psychologickou podporu a lidskou blízkost. „Pochopili jsme, jak důležitá je role církevního společenství. Pokud je člověk zapojen do nějaké komunity, pomáhá mu to snáze projít těžkým obdobím života,“ uvedl Shvarts.

Signatářka a bývalá mluvčí Charty 77, historička a politička Anna Šabatová, která v letech 2014–2020 vykonávala funkci veřejné ochránkyně práv, hovořila o lidskoprávní situaci v českém prostředí. Nastínila, jak systém ochrany lidských práv v české společnosti vznikal. Klíčovým pojmem v tom byla právě důstojnost. Ačkoliv kořeny lidskoprávních principů v české společnosti sahají hluboko do historie evropských civilizací, trvalo až poměrně donedávna, než se podařilo ochranu lidských práv institucionalizovat. I přesto však i v současnosti dochází k případům, kdy je integrita člověka narušena. Až v r. 2022 se např. přestala ve zdravotnických zařízeních používat poslední tzv. klecová lůžka, kam bývali umisťováni neklidní pacienti. Kojenecké ústavy byly zrušeny dokonce až v lednu letošního roku. „Je důležité si uvědomit, že některé věci se proměňují a zlepšují v čase. V roce 1989 proběhla v Československu revoluce, ale byla to především politická revoluce. Na mnoho oblastí lidského života nedopadla. Teprve postupně se začaly měnit i různé systémy, například péče o ohrožené děti. Je zajímavé, jak moc tyto věci souvisejí s kulturou a způsobem, jak společnost uvažuje,“ nastínila.

Jako poslední se v dopoledním bloku představil Tomáš Šebek, chirurg, podnikatel a inovátor v oblasti digitálního zdravotnictví. Jako člen Lékařů bez hranic pracoval na misích v Haiti, dále pak ve válečném Afghánistánu, Jižním Súdánu a Jemenu. V rámci svého příspěvku přiblížil několik příběhů z těchto misí, ale také třeba zkušenost s tím, v jakých situacích si Lékaři bez hranic musejí být schopní poradit. „Heslo, které jsem si půjčil z učebnice britských traumatologů, říká: máš-li řezat, řež – a nemluv. Dnes jsem je použil proto, že si myslím, že o takových hodnotách, jako je svoboda, důstojnost, odolnost atd. v našich zeměpisných šířkách někdy možná víc mluvíme, ale hůř si uvědomujeme, že ty hodnoty samy nevznikají a nebudou existovat dál, pokud vedle toho mluvení nebude i nějaká aktivita,“ uvedl.

Do studentské literární soutěže se přihlásilo přes padesát soutěžících

Tradiční součástí celodenní konference na půdě Senátu je také vyhlášení výsledků studentské literární soutěže. Od poloviny ledna letošního roku do konce února zasílali žáci a studenti z celého Česka a z Ukrajiny své úvahy a eseje, v nichž se zamýšleli také nad tématem důstojnosti. 
Celkem dorazilo 51 textů v češtině či ukrajinštině. Myšlenkově i tematicky rozmanité práce se zabývaly problematikou bezdomovectví, tělesného postižení či psychických obtíží. Výrazně rezonovala také situace na Ukrajině, která již tři roky čelí ozbrojenému napadení Ruskou federací.

Odborná porota vybrala z došlých prací 13 nejlepších, které byly slavnostně vyhlášeny během konference. Mezi hodnotiteli byli stejně jako v loňském roce profesionálové z redaktorského a editorského okruhu nakladatelství Albatros Media, jehož nadace je pořadatelským partnerem soutěže. Do hodnocení se opět zapojili také lidé z ústředí Českobratrské církve evangelické – Jiří Hofman (tiskový mluvčí, novinář), Helena Wernischová (pedagožka, koordinátorka škol EA), Adéla Rozbořilová (šéfredaktorka časopisu Český bratr, bohemistka) a Mikuláš Vymětal (evangelický farář pro menšiny). Ukrajinské úvahy a eseje posuzovali vybraní koordinátoři působící při komunitních centrech a sborech ČCE, kde pomáhají ukrajinským uprchlíkům.

Hodnotitelé se shodli, že vybrat z tak kvalitních došlých prací ty nejlepší, byl nesnadný úkol. „Velmi mne potěšilo, kolik literárně hodnotných a myšlenkově vyzrálých prací se letos sešlo. V obou kategoriích mi práce připadaly kvalitativně rovnocennější, nenašla jsem mezi nimi mnoho výrazných „outsiderů“. Vybrat tři nejlepší práce bylo velmi obtížné, a to v obou kategoriích. I proto jsme se nakonec s kolegy rozhodli jedno z ocenění udělit dvěma soutěžícím,“ uvedla k tomu jedna z členek poroty.

Slavnostní vyhlášení oceněných ve studentské literární soutěži moderoval ředitel církevního ústředí Martin Balcar. Ceny předal předseda Senátu Miloš Vystrčil a synodní senior Pavel Pokorný společně s biskupem Pavlem Shvartsem a ředitelkou Nadace Albatros Jindrou Marešovou. Ocenění si odnesli věcné ceny či finanční odměny. 

Výsledky literární soutěže

Důležitým rozměrem konference je nabídnout studentům především základních a středních škol možnost načerpat vědomosti i inspiraci od zajímavých aktérů veřejného života. I proto organizátoři každoročně do Valdštejnského paláce zvou nejen studenty a studentky, kteří se zapojili do literární soutěže, ale také žáky některé ze škol zřizovaných Evangelickou církví. V letošním roce se konference zúčastnilo 14 studentů brněnského Evangelického gymnázia (Egy) a 31 studentů Evangelické akademie Praha. Pro žáky je možnost návštěvy horní komory parlamentu obvykle vzácnou příležitostí. „Nádherné prostředí Valdštejnského paláce a všichni přednášející udělali z tohoto dne opravdu mimořádný zážitek,“ uvedli například účastnici z Egy.

Rozdílné zkušenosti, jedna důstojnost. „Sedmiminutovky“ otevřely pohled do různých světů

Poté následoval závěrečný blok programu. V rámci něj se představila pětice hostů: evangelický farář z Krnova Štěpán Janča, režisérka a dokumentaristka Nataša Dudinská, psycholožka Hasičského záchranného sboru Eva Biedermannová, výkonná ředitelka nadace Open Society Fund (OSF) Martina Břeňová a ředitelka Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE Kinga Komorowska. Kvůli neodkladným pracovním povinnostem se z účasti na panelové diskuzi omluvil reportér České televize Tomáš Vlach.

Každý z řečníků nejprve ve formátu „sedmiminutovek“ krátce představil oblast svého působení, poté následovala společná diskuze. Štěpán Janča připomněl svoji zkušenost s loňskými povodněmi, kdy se ze dne na den ocitl odříznut velkou vodou od zbytku republiky. Nataša Dudinská se věnuje situaci na Blízkém východě, zejména v Izraeli. Připomněla, že utrpení a život v nedůstojných podmínkách, které prožívají tisíce Palestinců v Gaze, zůstává médii přehlíženo. Hasička Eva Biedermannová připomněla, že krizové situace jsou nevyhnutelnou součástí života a je třeba s nimi počítat. Ředitelka OSF poukázala na to, že pracovníci neziskových organizací musejí v poslední době často bojovat s předsudky či despektem ze strany veřejnosti. O povodních hovořila také Kinga Komorowska, jejíž středisko Diakonie na severu Moravy při živelné katastrofě působilo a koordinovalo dobrovolníky, kteří na místě pomáhali odklízet škody. Moderování debaty se ujala novinářka Daniela Brůhová, která spolupracuje s Českým rozhlasem, Českou televizí či TV Noe. 

Adéla Rozbořilová