Kam za současným českobratrským liturgickým prostorem?

Naši pozornost však nezasluhují jen z rutinního uživatelského hlediska a s ohledem na jejich budoucí hodnotu. Jsou zásadní také proto, že nám pomáhají otvírat současné otázky, související s nerozlučitelným propojením liturgie a prostorového řešení místa, kde je slavena. Jak architektura a výtvarné umění ovlivňuje náš prožitek z bohoslužeb? Jaké jsou možnosti současného evangelického liturgického prostoru? Může být prospěšné pustit do běžného sborového života diskusi o podobě našich bohoslužebných míst?

V následujících řádcích se pokusím přinést několik z mnoha příkladů českobratrských liturgických prostor z porevolučních let, kde se tyto otázky staly důležitým tématem při rekonstrukcích již existujících modliteben a kde se z mého pohledu současně podařilo udržet vysokou uživatelskou přívětivost i uměleckou hodnotu. Mohou sloužit nejen jako tip na výlet, ale také jako inspirace pro sbory, které hledají cestu, jakou se vydat ve vlastním stavebním záměru. (O nedávné rekonstrukci modlitebny sborového domu na Smíchově, kterou lze v rámci ČCE označit za architektonickou událost posledních let, blíže pojednává článek Adély Rozbořilové na str. 17.)

Hodslavice (Objektor, 2018–2019)

Zdařilá rekonstrukce interiéru evangelického kostela v Hodslavicích ukazuje, že silně působivého prostoru lze dosáhnout i bez použití okázalých výtvarných prostředků. Architekti Jakub Červenka a Václav Šuba se vydali cestou architektonické přísnosti – interiér kostela maximálně očistili, sjednotili, zmodernizovali a dodali mu množství skrytého úložného prostoru, s jehož absencí se evangelické modlitebny často potýkají. Vnitřní stěny nově získaly sněhobílý nátěr, díky čemuž opticky vystoupily architektonické prvky původně skryté pod barevným nátěrem. Obměny ve smyslu současnosti se dočkal také nápis na vítězném oblouku, dlažba či osvětlení. Lavice nechal sbor zrestaurovat a v přední části kostela vznikla rozměrná víceúčelová platforma s odsunutelným stolem Páně, která může v případě potřeby sloužit také jako pódium.

Studentská kaple ETF (Michal Fišer a Martin Košťál, 2018)

Překvapivý prostor, ve kterém se ke slavení bohoslužeb schází společenství nejen studujících, je ukryt v pátém podzemním podlaží budovy Evangelické teologické fakulty v Praze. Prostorově stísněnou a původně barevně i materiálově uzemněnou modlitebnu architekti Fišer a Košťál transformovali ve vznešený, až nadpozemsky působící prostor, kterého docílili pouze důmyslnými povrchovými úpravami a výměnou mobiliáře. Jemné ocelové konstrukce stolu Páně a ambonu vypadají, jako by se vznášely nad světlou podlahou z epoxidové pryskyřice, stropní pole zjemňuje světle modrý nátěr a celý prostor i přes absolutní absenci oken zalévá svit stropních svítidel.

Chomutov (Vít Cimbura, 2011)

Skrytou perlou českobratrského liturgického prostoru je modlitebna v Chomutově, za jejíž rekonstrukcí stojí Vít Cimbura, designér spojovaný s vlnou dráždivé postmoderny. Autor se zde rozhodl veškerý výtvarný náboj soustředit do liturgického mobiliáře, umístěného v přední části modlitebny. Stůl Páně, ambon a křtitelnici pojal jako robustní artefakty z tmavého dřeva a cínu. Tvarově archetypální, záměrně nedokonalé, povrchově rozrušené, proražené hřeby i scelené roztaveným kovem, přitahují pozornost návštěvníků k důležitým místům liturgie. Cimbura tak dokazuje, že i liturgický mobiliář se může stát ústředním nositelem výtvarného pojetí prostoru, aniž by byl zdecimován na samoúčelný dekorativní prvek.

Kobylisy (Schaufler-Roskovec, 1995–2001)

Již více než 20 let se kobyliský sbor schází ve zrekonstruovaném sále, který svým architektonickým pojetím maximálně podporuje komunitní rozměr českobratrských bohoslužeb. Architekti zde zvolili semicirkulární dispozici, která kombinuje princip centrálního a podélného uspořádání. Účastníci bohoslužeb si tak mohou vybrat, zda jim je bližší těsnější prstenec kolem stolu Páně a užší kontakt se shromážděním, či frontálněji koncipovaná „loď”, do které se sál prohlubuje. Stůl Páně, který lze při večeři Páně pohodlně obstoupit v dokonalém kruhu, se tak každopádně stává permanentním těžištěm prostoru a společenství.

Anna Boučková

foto: Anna Boučková, Benfoto, FB Kaple ETF, ARo