Kálef slaví 30 let

Kapitola první: Kdo je Kálef?

Čtenáře a čtenářky z Horáckého seniorátu nicméně jistě napadne i jiná asociace. Bratr Kálef je totiž i názvem tamějšího společenství dobrovolníků, které celoročně připravuje akce pro děti a mládež. Snaží se vytvářet bezpečné a svobodné prostředí, ve kterém se mohou setkávat a společně rozvíjet, a to nejen v dovednostech, ale i v mezilidských vztazích a hodnotách. 

Ač oficiálně stojí mimo církevní struktury a jeho akce jsou otevřené každému, spolek přímo spolupracuje se sbory a seniorátním výborem Horáckého seniorátu ČCE. Tradičním vyvrcholením jeho celoroční práce (víkendových výprav, puťáků a brigád) je trojice letních táborů pro různé věkové skupiny, které se však vždy nesou ve stejném duchu.

Konají se na louce uprostřed lesa, bez elektřiny, bez signálu, zato s ohněm, stany a spoustou zábavy a prostoru pro navazování nových přátelství a pro společný růst. Připravují je dobrovolníci, kteří vedou děti s respektem k přírodě, Bohu i sobě navzájem. A důvěrou v to, že i krátký čas v lese může zanechat dlouhou stopu.

Celá tato myšlenka vznikla v devadesátých letech v hlavách Štěpána Hájka a Ivana Procházky. Zhmotnila se v prvním táboře ve Svatoslavi pod vedením Petra Hašky a v činnosti mnoha dalších Kálefáků žije dodnes. Aniž by člověk párkrát mrknul, Kálef dospěl – a letos slaví již své 30. narozeniny.

Kapitola druhá: Kde je Kálef?

Přirozeně jsme cítili potřebu toto významné životní jubileum s Kálefem náležitě oslavit. 

Kde ho ale hledat? Na Vysočině? To je zřejmé. Snad někde u Nového Města na Moravě? I to se nabízí, vždyť právě s okolím Žďárských vrchů je činnost Kálefa dlouhodobě spojena. A co v Křídlech, kde Kálefáci již patnáctým rokem tráví své léto? 

Tyto indicie svedly všechny gratulanty 18. dubna do křídelského kulturního domu. Natrefit na Kálefa ale není jen tak, nejprve jsme ho museli vypátrat. Stopy, které zanechal v hlavním sále nás vedly do přilehlých luk a lesů a ubíraly se k nám známému tábořišti. Cesta k němu nebyla vpravdě snadná. V rámci krátké etapové hry jsme museli překonat nebezpečné úžiny, stoletou vodu, ba dokonce bandu banditů! Ani ti nám však nezabránili získat zpět naši ukradenou vlajku a vyvěsit ji na táborový stožár.
Právě to, spolu se zpěvem oblíbené písně K svobodě je dlouhé putování, přivábilo do našeho kruhu Kálefa, který se jinak jako správný průzkumník obvykle nenechává vidět. Mlčky nám poděkoval za všechny gratulace a celoroční práci pro spolek, ocenil snahu, kterou jsme vynaložili do jeho vypátrání, sfoukl svíčku na dortu a vyrazil za dalším dobrodružstvím. 

A nám tak nezbývalo než vrátit se zpět do Křídel a strávit zbytek večera prohlížením spolkových kronik, veselými hrami, milými rozhovory, závody ve stavění podsadových stanů a společným zpěvem u slavnostního ohně.

Kapitola třetí: Kde Kálefa opět potkat?

Jak zpívá jedna z táborových hymen: na táboře mezi smrky, týpíčky a taky stany! 
V době, kdy čtete tento článek, dělá právě skupina brigádníků vše proto, aby se Kálef na křídelské tábořiště mohl v červencových týdnech opět vrátit, zažívat zde dobrodružství, navazovat nová a utužovat stará přátelství, poznávat krásy místní přírody a nacházet v ní duševní a duchovní obohacení. 

Nejdříve ho můžeme čekat 5.–11. července na táboře pro rodiny s dětmi. O týden později, tj. 11.–19. července, ho snad zahlédnou účastníci tábora pro mladší děti (mladší než rok nar. 2014, pozn. aut.). A zbytek července s Kálefem v srdci prožijí děti starší (mládež ve věku 12–16 let). 

A co vy? Vyrazíte za Kálefem spolu s námi?

Matěj Bouček