Jižní bližní

11. listopadu 2026

(ČB 10/2026) Už příští rok dojde k překreslení pomyslné mapy naší církve. Namísto 14 seniorátů bude mít nově jen 9, některé z těch stávajících se tedy propojí. Mezi ně patří i současný Jihočeský a Horácký seniorát – od ledna 2027 budou jejich obyvatelé sdílet jediný „církevní kraj“ s názvem Jižní seniorát. I když transformační proces může být na regionální rovině výzvou, zmíněné senioráty se k ní rozhodly postavit čelem – a společně. Na první zářijový víkend 4.–6. září tak připravili setkání s příznačným názvem „Jižní bližní“. 

Jižní bližní
11. listopadu 2026 - Jižní bližní

Myšlenka uspořádat „sbližovací“ setkání se začala rodit přibližně před rokem, a to na prvním společném jednání seniorátních výborů obou seniorátů. „Napadlo nás, že slučování není jen něco formálního, ale i příležitost se seznámit a mít radost ze vzájemného sblížení. Taky jsme si říkali, že aby nás to seznamování bavilo a měli jsme k němu chuť, potřebujeme k tomu vytvořit podmínky, což je dobrá hudba, dobré divadlo a taky dobré pití a jídlo, takže nám z toho nakonec vyšel festival,“ popisuje českobudějovická farářka Ludmila Míchalová Mikšíková, která je od loňska také seniorkou Jihočeského seniorátu. 

Všechny cesty vedou do Moravče

Na organizaci se podílel přibližně desetičlenný tým, který tvořili zástupci obou seniorátních výborů v čele se seniory, ale třeba také horácká pastorační pracovnice pro mládež Karolína Junová, která měla na starost propojení mladé generace. 

Volba místa konání padla na Moraveč u Pelhřimova, která je shodou okolností momentálním sídlem seniora Horáckého seniorátu Daniela Matějky ml. „Moraveč je jednoduše geograficky uprostřed, navíc má už delší dobu živé vztahy i s jihočeskými sbory. Až v průběhu akce jsme si více uvědomovali, jak nesamozřejmě dobře je Moraveč pro konání takové akce vybavená: velký kostel, travnaté plochy, pergola jako pódium, obecní sál, místa pro stany, a třeba i parkování pro větší množství aut. To nemáte všude,“ osvětluje.

To nejlepší z obou regionů

Hlavním cílem akce bylo podle organizátorů dát obyvatelům obou seniorátů možnost se potkat, „okoukat se“ a upozornit na blížící se sloučení. Jak doplňuje Karolína Junová, záměrem bylo také to, aby se oba senioráty vzájemně představily – a to i různými aktivitami, které u nich fungují. 

Jako první do Moravče dorazila v pátek večer mládež. Kromě duchovního programu a volné zábavy se podílela také na přípravách akce. Hlavní část setkání, otevřená všem generacím, pak vypukla v sobotu odpoledne. Připraven byl pestrý kulturní a doprovodný program. S divadelním představením pobavili Drak’n’Roses ze Soběslavi, druhý seniorát „nabídl“ například hudební vystoupení Filip Boháč Experience. 

DSC_6224

Zájemci, kteří se chtěli v Moravči zdržet do neděle, mohli přenocovat v improvizovaném stanovém městečku na louce nad kostelem. Využilo toho na osm desítek účastníků, nejen těch mladých, ale i rodin s dětmi.

Vyvrcholením společného víkendu pak byla nedělní slavnostní bohoslužba. Také tu symbolicky vedli zástupci obou seniorátů – farářky Ludmila Míchalová Mikšíková (FS České Budějovice) a Alžběta Hatajová (FS Sázava). Moravečský kostel se zaplnil do posledního místa. Organizátoři zde napočítali přes dvě stovky účastníků. Po kázání se všichni přesunuli na travnaté prostranství před kostelem, kde se v jediném velikém kruhu slavila večeře Páně. O hudební doprovod bohoslužby se postarala improvizovaná kapela, kterou tvořili převážně členové uskupení Consonare, ale také místní hudebníci. 

Na bohoslužbu navázal společný oběd v obecních prostorách a na odpoledne byl opět připraven kulturní program. Velký ohlas mělo například loutkové divadlo Terezy Říčanové, které pobavilo malé i velké diváky. V závěru pak zazpíval jihočeský sbor Jakoubek. Společný program zakončilo slovo na cestu.

U „bližních“ převládá optimismus

Záměr pořadatelů dát příležitost k setkání jihočeských a horáckých evangelíků se vydařil. Do Moravče skutečně dorazili účastníci ze všech koutů obou seniorátů – od Českých Budějovic až po Nové Město na Moravě. Právě večeři Páně pod otevřeným nebem mnozí z nich hodnotí jako jeden z nejsilnějších momentů. Mezi nimi i Rút Benešová, která do Moravče přijela z Tábora. „A velice se mi líbilo, že se akce účastnili lidé ze všech věkových skupin, zejména mě potěšila účast seniorů,“ dodává. 

Daniel Matějka ml. i Ludmila Míchalová Mikšíková shodně potvrzují, že ohlasy od lidí ze „svých“ seniorátů mají veskrze pozitivní. „Zvlášť těm, kdo akci absolvovali celou [od soboty do neděle], akce myslím nabídla opravdu nezvykle velký prostor pro setkání a rozhovory.“

Blížící se sloučení seniorátů vyhlížejí budoucí „jižané“ s drobnými obavami, převládá však optimistický duch. „V Jihočeském seniorátu se na spojení těšíme. Pro nás to znamená, že se podělíme o různé starosti a úkoly, ale je nám taky jasné, že to přinese i změny nevítané, třeba nárůst seniorátních repartic,“ říká k tomu Ludmila Míchalová Mikšíková. „Naše výhoda je, že se pouze spojujeme. Nikdo není nikam odtržen. Vím, že to jinde působí bolavější tázání, k čemu reforma seniorátů je,“ dodává horácký senior. 

Pozitiva se snaží hledat i novoměstský kurátor Petr Hladík. Ten sloučení vnímá jako příležitost. „V čase, kdy se bavíme o tom, že v církvi docházejí lidé ochotní se do života sborů aktivně zapojit, vidím ve spojování seniorátů možnost, jak spojit síly, vzájemně se inspirovat a podporovat. V řadě našich sborů se děje mnoho dobrého a užitečného.“ 

Asi největší obavy všeobecně panují ohledně vzdáleností napříč novým seniorátem. Pro představu: z Volyně, nejzápadnějšího sboru Jihočeského seniorátu, je to do Daňkovic na Vysočině přes 170 km vzdušnou čarou. „Některé lidi může vzdálenost od účasti na společných akcích odradit,“ domnívá se Rút Benešová. „Nicméně jsem si jistá, že ve sborech se vždy najde někdo, kdo by zájemce na dané místo dovezl,“ dodává. 

Blížící se změna rezonuje i mezi zástupci mládeže. Ondřej Nečil sice v současnosti žije v Praze, léta ale byl členem českobudějovického sboru. „Abych byl upřímný, tak jsem z toho trochu nervózní. Je to věc, která se mění a bude určitě náročné, než si všechny věci sednou. Na druhou stranu se těším, jaké nové akce společně podnikneme,“ zamýšlí se. 

Reforma církve překreslí devět seniorátů

Celocírkevní rozhovor o tzv. reformě seniorátů započal v roce 2022. O konečné podobě nového administrativního členění církve pak rozhodlo zasedání synodu v roce 2024. Synodálové dali tehdy přednost „měkčí“ variantě, která počítá s 9 senioráty namísto současných 14. Přísnějši (nepřijatá) varianta pracovala dokonce jen se 6 novými církevními kraji.

Kromě Horáckého a Jihočeského seniorátu se změny dotknou ještě 9 stávajících církevních regionů. Sloučení čeká Pražský a Ústecký seniorát, Liberecký a Ochranovský (s výjimkou pražského ochranovského sboru) splynou s Královéhradeckým a Poličský s Chrudimským. Brněnského seniorátu se změna dotkne jen okrajově – se sousedním Poličským (resp. Pardubickým) si „vymění“ tři sbory. Podobně tomu bude i v případě Poděbradského seniorátu, z něhož se dva sbory přesunou do Chrudimského (resp. Pardubického). Senioráty Moravskoslezský, Východomoravský a Západočeský zůstane beze změny.

Adéla Rozbořilová