Ježíš a mocnosti

V knize Ježíš a mocnosti autoři propojují biblickou reflexi a politologický vhled s vlastní zkušeností současného světa. Nevedou k jednoduchým odpovědím, ale kladou před čtenáře výzvu: nenechat evangelium spoutat ideologií a uprostřed dnešních politických zápasů znovu objevit jeho zvláštní sílu. Tato kniha nehodlá křesťanům říkat, co si mají myslet o potratech, brexitu, Trumpovi, LGBT+, změně klimatu ani jiných kontroverzních tématech. Kniha chce poukázat na to, že v době vzestupu autoritářských režimů, v době strachu a rozkolů, je Ježíš králem a jeho království zůstává předmětem svědectví a služby církve. Aby lidé přemýšleli o tom, jak se dobrat rozkvětu lidstva, i o tom, jak společně pracovat pro dobro a usilovat o mír v dnešním času velkých politických nejistot.

Kniha začíná popisem politických otřesů a vznikajících říší. Poté v první kapitole popisuje, jak se Ježíš a jeho učedníci dostali na scénu v době největšího rozkvětu římské říše a museli se vyrovnávat s životem v tomto impériu, kde bylo křesťanství v počátcích pronásledováno. Druhá kapitola se věnuje době, kdy říše přestala být ohrožením, a naopak se stala zdrojem mnoha výhod. Církev a stát jednaly ruku v ruce. Od středověku se vztahy církve a státu tak propletly, že se s následky potýkáme dodnes. Církev se podílela na koloniálním násilí evropských impérií po celém světě. Vidíme, že křesťané se nemůžou z politiky vyvléknout. Zkrátka jednání pro Boží království je vždy s tématem politické moci spojené. 

Co tedy dělat? 

Křesťanské poslání nespočívá ve zbožné touze po nebi, ani v plánech, jak učinit Ježíše králem násilím na někom, kdo o to nestojí. Křesťané by spíše měli být připraveni říkat vládcům pravdu do očí, dbát o to, aby bylo zachováno právo a aby se tak naplňovala služba, kterou Bůh od vládnoucích autorit očekává. O tom je kapitola tři. Ve čtvrté kapitole je nabídnuto několik podnětů k tomu, jak by taková práce pro království mohla vypadat v praxi. Protože království Boží sice není z tohoto světa, ale rozhodně je pro tento svět.

Další kapitola se věnuje vztahu k vládním autoritám. Kdy se jim podřídit a kdy nás křesťanské svědectví vede k tomu, abychom se aktivně vzepřeli? A konečně v šesté kapitole se dobíráme vysvětlení, jak postupovat, když se vláda odvrátí od služby veřejnosti a začne se chovat jako tyranský despota. Závěrečná kapitola předkládá argumenty ve prospěch liberální demokracie. Jakkoli je to dnes trochu zprofanovaný termín, právě slovo „liberální“ ve spojení se slovem „demokracie“ nám umožňuje žít s politickými a kulturními rozdíly. Občanskou svobodu považuje za vysokou hodnotu a zastává rovnost všech, což se projevuje hlavně ve volebním právu. Doplněná sebevědomým pluralismem není liberální demokracie ani dokonalá, ani neomylná, ale představuje takovou formu vlády, která dává nejlepší příležitost svobodně žít, milovat Boha a svého bližního.

Jak tedy shrnout tuto krátkou pouť politickou teologií? Jako křesťané jsme povoláni milovat své pravicové i levicové bližní a pracovat pro svět, kde se bude lépe žít lidem všech vyznání i bez vyznání.

Daniela Ženatá
foto: pexels.com

Wright, N. T. – Bird, Martin F.: Ježíš a mocnosti: Křesťanské politické svědectví v čase totalitního teroru a nefunkčních demokracií. Přel. Petr J. Vinš. Praha, Biblion, 2025, 264 s.