Jak snížit devastaci Země

Vážně poškozena je většina globálních ekosystémů. Globální změnou klimatu jsme ohroženi všichni, především naši potomci. Reakce je potřebná nejen na úrovni vlád, ale také na úrovni každého z nás.

V mnoha případech je volba mezi šetrnou a devastující variantou v našich rukou. Co naši Zemi, Bohem svěřenou hřivnu, zatěžuje nejvíce?

Zvyšování koncentrace skleníkových plynů

Plíživá globální změna klimatu bude zřejmě hrát v devastaci Země největší roli, nedojde-li k rychlému obratu. Na tuto hrozbu bohužel stále chybí silnější reakce. Jak můžeme pomoci my? Např. v zimě snížit teplotu v místnosti o pár stupňů (každý stupeň je asi 6% úspora) nebo dům zateplit ideálně do pasivního standardu. Upřednostnit nízkoemisní přepravu –chůzi, jízdu na kole, hromadnou dopravu. Nakupovat místní produkci, neplýtvat a šetrně spotřebovávat. Využívat obnovitelné zdroje energie.

Chemické znečištění

Na světě již není místo, které by nebylo chemicky znečištěno a tato zátěž se stále zvyšuje. Téměř ve všech studních najdeme v malých koncentracích pesticidy ze zemědělství, léky, hormonální antikoncepci atp.
Všudypřítomné plasty a mikroplasty plní nejen souš, ale především moře.
Přitom téměř ve všech případech existuje alternativní šetrnější cesta, stačí jen vykročit.

Odlesňování

Tropické pralesy jsou z pohledu biodiverzity světová špička. Kvůli levnému dřevu, pěstování palmy olejné, sojových bobů atp. jsou, často nelegálně, ničeny. Palmový olej můžeme odhalit v rámci udávaného složení výrobků. Se sójou je to trochu složitější, protože na ní stojí současná evropská produkce masa. Snížení spotřeby masných, resp. mléčných výrobků zejména z konvenčních chovů tak nepřímo chrání deštné pralesy a současně má celou řadu dalších pozitivních důsledků.

Eroze a dezertifikace

Odlesňování, špatné hospodaření s vodou, nevhodně silná pastva a samozřejmě změna klimatu mají veliký vliv na rozšiřování pouští. Dalším problémem je větrná a vodní eroze, kterou přicházíme o velmi vzácnou úživnou část půdy, která vznikala tisíce let. Často stačí jen změna v systému obdělávání půdy a eroze se výrazně omezí. Výsadba alejí, větrolamů a vhodná agrotechnika včetně správného načasování prací snižuje větrnou erozi.

Vysušování a zastavování krajiny, těžba nerostů

Vysušené mokřady a napřímené vodní toky snižují schopnost krajiny zadržovat vodu. Výstavby, často na velmi kvalitní zemědělské půdě, znemožňují zasakování vod a ničí krajinný ráz. Každý den výstavba pohltí v České republice asi 11 hektarů zemědělské půdy. Dálnice a jiné velké stavby rozdělují krajinu, a vytváří tak neproniknutelnou bariéru. Lomy a doly devastují spodní vodu i krajinu. Omezit zábor půdy využitím stávajících brownfieldů a neobývaných nemovitostí, obnovit zadržování vody v krajině tvorbou tůní a mokřadů či omezit spotřebu nerostných surovin za účelem získávání energie je několik příkladů, které mohou pomoci nežádoucí stav zvrátit.

Výše uvedený výčet jistě není úplný, existuje celá řada dalších problémů, ale jak se ukazuje, většinu lze moudrým spravováním Země vyřešit či zmírnit. Jde jen o to před problémy nezavírat oči a stát se dobrými pastýři stvoření…

Marek Drápal

infografika: faktaoklimatu.cz; foto: pexels.com