Jak s mladými mluvit o sexu? A co porno?

Včas. Období konfirmace (12–13 let) je pozdě. Vaše dítě v tomto věku pravděpodobně získalo informace z internetu ze stránek, na které je ještě příliš brzy, od nějakého influencera z TikToku či od kamarádů ze školy. Zvažte, zda chcete, aby vás tyto „zdroje“ v komunikaci o sexu s vašimi potomky předběhly. O sexu je dobré mluvit s dětmi od útlého věku, samozřejmě s ohledem na jejich individuální schopnost porozumět. Pokud sami nevíte, jak na to, vyhledejte si literaturu nebo jiné vhodné materiály s kvalitními informacemi. V době internetu to není problém.

Bez pocitů viny. Bohužel v křesťanech stále kvůli historickému výkladu Bible přetrvávají pocity viny spojené se sexualitou jakožto oblastí lidského života, která je náchylnější k hříchu než ostatní. Zkusme se této zažité představy zbavit. Podle Bible sex není hřích. Dá se jím ale hřešit. My lidé umíme leccos pokazit, ale mějme na paměti, že sex je především Božím darem a požehnáním. A přesně tak o něm mluvme.

Bez tabu. Je mi 37 let, ale stále v sobě nosím pocit, že sex je něco, o čem se moc nemluví. Tajemná věc, u které se člověk červená. Pšt! V mém dětství se totiž sex silně tabuizoval. Každá romantická scéna v televizi, každá nahota byla zakryta rukou dospělého přes mé oči. „Na to jsi ještě malý!“ (Hlavně že na Schwarzeneggerovo řádění ve filmu Komando jsem ve třech letech malý nebyl:-)). Jenže toto jednání dospělých ve mně vzbuzovalo čím dál větší zvědavost, kterou jsem si pak samozřejmě o to víc hasil potají.

Nahlas. Pomocí slov a vět. Řekli byste, že je to samozřejmé, ale pravdou je, že mnoho rodičů se tomuto tématu raději vyhýbá. Chápu. Když jste sami nezažili kvalitní sexuální výchovu, těžko se vám pak o sexu mluví s vlastními dětmi. Prosím, seberte odvahu a zkuste to. Někdo ten začarovaný kruh mlčení musí prolomit. Děti se navíc od vás naučí, že komunikovat o sexuálních otázkách je normální a v pořádku.

S respektem. Až projdete technickou a biologickou část, nezapomeňte mluvit stejně dlouho, ne-li déle, o respektu, který k sexu neodmyslitelně patří. Respekt k sobě samému, vlastnímu tělu, sexualitě a jejím potřebám. Respekt k partnerovi/partnerce – k jejich „ne“, k jejich tělu, k jejich sexualitě a potřebám. Nemluvě o tom, že k sexu patří láska! S touto myšlenkou jsem se seznámil až na vysoké škole. Hodně pozdě!

Laskavě. Vaše dítě je od narození mimo jiné i sexuální bytostí. Některé děti už od útlého věku masturbují, což je naprosto v pořádku. Vaším úkolem je jim laskavě sdělit, že je normální se dotýkat a způsobovat si příjemné pocity, ovšem mají na to svůj pokojíček či jiné soukromé místo. A jak děti rostou, tak svou sexualitu objevují. Opět – k jejich objevování přistupujte laskavě. Jakákoliv necitlivost může mít zásadní dopad na jejich budoucí sexuální život a vnímání sebe sama.

Upřímně. Když se se svými dětmi pustíte do rozhovoru, můžete očekávat různé dotazy. Třeba i na vaše zkušenosti. Buďte upřímní. Samozřejmě nemusíte své zážitky detailně popisovat, to vůbec ne. Přesto se v rozumných mezích snažte být co nejupřímnější. Děti to ocení. Na některé otázky může také zaznít odpověď „nevím“, pokud skutečně nevíte.

A co to porno, pane faráři?

Tady bych se v mnohém opakoval. O pornu je nutné mluvit stejně jako o sexu: včas, bez pocitů viny, bez tabu, nahlas, s respektem, laskavě a upřímně. Ovšem u porna bych přidal ještě dva body.

Bez dehonestace. Porno je jakási konstanta lidské společnosti. Zájem o audiovizuální či textový materiál zobrazující explicitní nahotu či sexuální akt (ostatně obojí najdeme například v biblické Písni písní) zde vždycky byl, je a bude. A kde je poptávka, tam bude vždy i nabídka. My lidé jsme navíc vizuální tvorové a k sexuálnímu vzrušení často potřebujeme vnější podněty. Teologicky řečeno, je to součástí naší stvořenosti. Proto dehonestace lidí, kteří pornografii sledují nebo jsou jejími aktéry, není na místě. Mějme na paměti, že to jsou stále lidé! Ani Ježíš nehanil lidi živící se sexbyznysem. O prostitutkách dokonce řekl, že předcházejí pokrytecké farizeje do Božího království.

A pak je potřeba mluvit o pornografii informovaně. Mladí by se měli dozvědět, že se jedná o pohádku, nebo lépe řečeno sci-fi. V reálném životě sex neprobíhá tak, jak je zobrazován v pornu. Měli by vědět, že se nemusí a neměli by se poměřovat s pornoherci a pornoherečkami, ať už jde o proporce těla, výkony nebo chování. Měli by vědět, že je v pořádku spolu při sexu normálně komunikovat, což se v pornu běžně neděje. Měli by také vědět, že produkce i sledování porna mají svá vážná úskalí. Často se při jeho výrobě vyskytují fenomény jako vykořisťování, manipulace, vyhrožování, psychické problémy nebo užívání drog. A také to, že na sledování pornografie si mohou vytvořit závislost, což může negativně ovlivnit jejich skutečný sexuální život a vztahy. Možná by měla tato úskalí zaznít před každým videem jako varování podobná těm, která jsou na krabičkách cigaret. 

Jakub Helebrant, farář
foto: pexels.com