Idol zdravého životního stylu

Na kost vyhublé modelky jsou na obálkách časopisů postupně nahrazovány vysportovanými atletickými těly. I v křesťanských církvích se už zdá být překonán nepříjemný historický odkaz jednostranného důrazu na omezování a umrtvování těla. Naopak je vyzdvihována dobrota stvoření a péče o tělo jako chrám Ducha. Za to můžeme být jistě vděčni. Opomenutí péče o vlastní zdraví nám může snadno zamezit dělat jakoukoli jinou smysluplnou činnost. Navíc lze v pohybu i v přípravě a konzumaci pestrého salátu nepochybně zažívat radost a chválit Stvořitele.

Důraz na „zdravý životní styl“ se ale právě tak snadno může stát bičem na sebe i druhé. Proměňuje se v posedlost sledováním kalorických tabulek a krokoměrů a v palčivý pocit viny po snědení něčeho „nezdravého“ nebo poté, co člověk nesebral dost síly jít si zaběhat. Z péče o vlastní zdraví se tak stává jen další oblast měřitelného výkonu, který je v moderní společnosti mnohdy považován za samozřejmé kritérium, kterým hodnotíme sebe i druhé. Úsilí o „zdravý životní styl“ nám dává možnost povýšeně soudit své bližní a obšťastňovat je svými nevyžádanými radami. Všichni je známe: „Jdi si radši zasportovat!“ „Když budeš jíst pořád takhle, nikdy neshodíš.“ A obhajoba? „Vždyť nám jde přece o jejich dobro a jejich zdraví!“

Zdraví jako hodnotící kritérium nám dokonce může dávat příležitost předem vyloučit druhého z rovnocenného rozhovoru jako slabého, nevýkonného či líného. Nedávno jsem tak s hrůzou četla internetové komentáře k odborové demonstraci, které se místo do konkrétních požadavků protestujících strefovaly do jejich vzhledu, zdraví, nadváhy či kvality zubů. Jako by i naše možnost vést „zdravý životní styl“ nebyla podmíněná rodinou výchovou, množstvím času, finančními prostředky a genetickými dispozicemi, o vrozených onemocněních ani nemluvě.

Péče o vlastní zdraví nám může jistě dobře posloužit a působit nám radost, ovšem v této služebnosti a radosti má mít i své hranice. Boží ani lidské přijetí a sebepřijetí nemůže být spojováno s naším výkonem, ať už v oblasti ctností, práce nebo právě zdraví. Jinak se nám může stát, že budeme přezíravě hledět na doby a místa, v nichž se někteří umrtvováním vlastního těla a obětováním zdraví snažili zalíbit Bohu, a přitom budeme obětovat vlastní život idolu zdravého životního stylu.

Eliška Foukalová
foto: pexels.com