Farář partyzánem

Evangelický farář František Novotný z Kardašovy Řečice měl jako kazatel mnoho příležitostí své četné posluchače podněcovat k sabotážím a k odboji proti okupantům a utvrzovat je ve víře, že „vláda věcí tvých se k tobě zase vrátí, ó lide český“. A samozřejmě svá slova podtrhoval skutky. Při veřejných projevech již od léta 1939 mluvil o nutnosti a síle odboje proti nepříteli, který přináší zánik a smrt. Za jeho „vlastizrádné“ proslovy ho řečičtí občané napomínali, ba dokonce prosili, aby s nimi přestal z obav o jeho zatčení gestapem pro velezradu.

V Husově domě se bez svolení protektorátních úřadů konaly veřejné večery, na nichž se přednášely epizody z českých dějin, a tak se úspěšně agitovalo a přispívalo k bagatelizování protektorátních oslav. Přestože bylo zřejmé, že tyto akce nezůstanou před úřady utajeny a budou mít zlé následky, nikdo z účinkujících včetně účastníků neodmítl svoji účast. Během heydrichiády František Novotný jako jednatel Městské knihovní rady ukryl na půdě Husova domu velké množství knih, které byly na indexu a měly být zničeny. Po okupaci se všechny knihy vrátily do městské knihovny. Účinně také vybízel občany k získání materiální pomoci pro rodiny vězněných řečických občanů. 

O neohroženém evangelickém kazateli z Husova domu se dozvědělo i velitelství partyzánů „Praha“ a pověřilo ho organizováním partyzánské skupiny v Kardašově Řečici, která byla jako oddíl začleněna do praporu „Jan Žižka“. Brzy shromáždil v 10 četách 52 důvěryhodných mužů, kteří podle zákonů konspirace o sobě nevěděli. Začal dostávat rozkazy či pokyny, které se týkaly přípravy pro bojové a destruktivní akce. Byly vypracovány plány eventuální evakuace obyvatelstva, připraveny úkryty pro zbraně a parašutisty. Činily se přípravy ke stavbě bunkrů a destrukcím. Ke skutečné bojové činnosti nedošlo, protože k tomu žádný rozkaz nepřišel. 

V dubnu 1945 farář Novotný navázal spojení s muži, kteří se aktivně zapojili do pomoci ruským partyzánům a parašutistům, včetně zajištění bezpečného úkrytu. K této ilegální činnosti získal i další osoby. Podařilo se mu domluvit s představenou kláštera a skrýt a stravovat „nehlášené“ osoby. Husův dům se stal úkrytem pro ukrajinské partyzány. 

V druhé polovině dubna svolal svých 10 velitelů čet a společně pak jednali o převzetí správy města do svých rukou a organizovali Národní výbor pro první dny revolučního převratu, který se kvapně blížil.

V památný den 5. května svolal evangelický farář partyzány, s nimi obsadil radnici a ujal se správy města. Ihned vyjednal s velitelem zdejší německé branné moci vydání zbraní a urychlený odchod německé posádky. Večer byl utvořen Národní výbor a jeho zvolili předsedou a velitelem místního revolučního odboje. V noci byla zahájena aktivní činnost ozbrojených členů partyzánské skupiny.

Následně byl ruským náčelníkem štábu partyzánských oddílů jmenován velitelem oddílu „Žižka“ č. II. Když se tento oddíl stal v červnu bezpředmětný, tak jej likvidoval a kompletní partyzánská výzbroj byla předána posádce československé armády.

Za svoji aktivní činnost obdržel František Novotný několik ocenění. Především pochvalné uznání za spolupráci s Rudou armádou od předsedy vojenského soudního tribunálu a za činnost v partyzánském hnutí od ministra národní obrany arm. gen. Ludvíka Svobody. Když revoluční Národní výbor rozpustil a byly provedeny volby nového výboru, byl opět jednomyslně, pro jeho velkou vážnost, zvolen předsedou. Jím setrval až do dalších svobodných voleb v r. 1946, kdy utlumil politickou angažovanost a věnoval se nadále jen církevní práci.

Pavel Novotný
foto: archiv autora