Evangelíci z Malé Hané mají svůj sbor už víc než dvě staletí

Jak to všechno začalo? 

Střediskem evangelíků v našem kraji byla Olešnice a Lamberský mlýn. Sem směřovaly kroky tajných kazatelů a kolportérů po více než jedno století, zde se konala tajná shromáždění s vysluhováním svaté večeře Páně. Sem přicházely vůdčí osobnosti z široka daleka, aby se společně radily a předávaly informace. Před Bílou horou byl celý kraj přísně luterský. Hrabata z Hardegu a později i hrabata z Turnu, páni na Letovicích, Kunštátě, Borotíně a Moravské Třebové na to tvrdě dbala. V našem kraji se udrželi po Bílé hoře tajní evangelíci. Scházeli se skrytě k službám Božím na odlehlých místech, v lesích, sklepeních a samotách. Ve Vanovicích našli evangelíci útočiště ve sklepě roubeného domu č. 6, kde se pak po vydání tolerančního patentu konalo první shromáždění. 

Toleranční patent, vydaný Josefem II. 13. října 1781, přinesl evangelíkům svobodu, možnost se shromažďovat, založit sbor, povolat si faráře a učitele, vystavět si modlitebnu, faru, evangelickou školu a hřbitov. Dne 20. května 1782 podávají Vanovičtí žádost císaři o povolení stavby modlitebny; povolení přišlo už 31. července 1782. 

Evangelíci z celé oblasti budoucího sboru svolávají do Vanovic ustavující shromáždění 6. srpna 1782, kde vyhlašují evangelický reformovaný sbor a také se usnášejí na stavbě modlitebny. Již 15. srpna se dávají do stavby a za dva měsíce jsou s ní hotovi. Novou modlitebnu posvětil modlitbou a slovem Božím 23. února 1783 první kazatel sboru Štefan Balla. Toleranční modlitebna, která byla postavena v prvním nadšení, již zdaleka nevyhovovala potřebám rostoucího sboru a byla hodně zchátralá. 

6. listopadu 1828 požádal sbor o povolení zděného chrámu Páně. Vrchnostenský úřad v Letovicích se přičinil, aby se evangelíci naučili nejprve trpělivě čekat. Po desetiletém úsilí, 17. září 1838, byla stavba konečně povolena. Kostel byl slavnostně posvěcen 11. srpna 1844 za doprovodu zvonění tzv. pér, zvonění zvony bylo zakázáno. Toto pérové zvonění se dochovalo dodnes. Chrám stál bez věží a bez zvonů. Věže byly povoleny a dostavěny dodatečně, v polovině října roku 1865 byla stavba věží dokončena a v roce 1870 byla východní (pravá) věž osazena třemi zvony. V průběhu první světové války v roce 1917 byly však všechny tři zvony konfiskovány (rekvírovány) a nové tři zvony byly vyrobeny v roce 1926. Pak ale za druhé světové války jsme o dva větší zvony znovu přišli, nejmenší zůstal podnes. 

Chrám Páně ve Vanovicích je jeden z největších evangelických kostelů naší církve, má dvě věže a jako jediný si dochoval pérové zvonění, které po rekonstrukci opět zvoní. Největší radost máme z toho, že je v něm stále zvěstováno evangelium, evangelium o Boží lásce, radosti, smíření, pokoji a naději. Jsme vděčni Bohu, že nám naši otcové, matky a kazatelé předali víru, za kterou se nestyděli a které mnoho obětovali. 
„Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné.“ (Ž 106,3)

staršovstvo FS Vanovice

foto: Benfoto