(ČB 3/2022) První dva únorové dny patřily vedoucím odboru mládeže napříč českými církvemi. Mezidenominační akce volně navázala na setkání zástupců leuenberských církví, které se konalo v prosinci v Pardubicích.
Apoštolská církev v Kolíně přivítala na základě pozvánky od České evangelikální aliance přes tři desítky zástupců jednotlivých církví, kteří se mládeži věnují. Za ČCE se účastnili Radka Hojková (oddělení výchovy a vzdělávání z ústředí ČCE), Lalia Diopová a Kryštof Sojka (oba z oddělení mládeže). Na programu bylo především vzájemné sdílení, ale důležitým vedlejším efektem bylo i navázat kontakt a odbourávat některé ekumenické předsudky. V následujících řádcích se očima účastníka pokusím vybrat a popsat několik témat z programu, která mne zaujala.
Jedním z prvních bodů byl popis aktivity v jednotlivých denominacích. Měli jsme odpovědět na čtyři základní otázky:
1) Z čeho jste nadšeni?
2) S čím zápasíte?
3) Co vás inspiruje?
4) Na co se chcete zaměřit?
Zdánlivě jednoduché dotazy však byly pořádným oříškem. Jak vybrat jednu věc? Na co dát důraz? S přihlédnutím k prezentaci před ostatními se nabízela i otázka, co o sobě vlastně chceme říct. Co chceme sdělit?
Plni dojmů z farářského kurzu, který se konal jen několik málo dnů před výjezdem do Kolína, jsme v první otázce vyjádřili vděčnost za to, že se faráři o mládež zajímají, a dokonce jí pod názvem V co (ne)věří generace „Z“ věnovali celý svůj týdenní vzdělávací program. V místě určeném pro znázornění odpovědi na druhou otázku se po našem uměleckém snažení objevil přechod pro chodce, metaforicky vyobrazující ztrátu mladých při přechodu mezi konfirmací a mládeží a pak mezi mládeží a světem dospělých.
Držící se ruce a obraz recyklace/oběhu v odpovědi na třetí dotaz poukazovaly na to, jak inspirativní je každý mladý člověk, zapojující se aktivně se slovy „chci vrátit církvi a mládeži to, co mi dala“. Na poslední odpovědi se většina zúčastněných shodovala. Opakoval se motiv jisté sítě pracovníků s mládeží, moderním slovem networking.
Zajímavým bodem programu byla prezentace z dotazníkového šetření mezi mládežemi, které se konalo v minulém roce. Dotazník byl šířen pouze mezi čtyřmi evangelikálními církvemi, a tak chyběla data za ČCE, ale i tak nám poskytl nevídaný vhled do světa mladých. Necelé dva tisíce respondentů odpovídaly na otázky, týkající se složení a fungování schůzek mladých, dále role vedoucího mládeže, duchovního života a vztahu mezi mládeží a vedením sboru.
Z dotazníku a následných úvah vyplývalo mnoho podnětů a závěrů. Některé zcela zjevné, některé překvapivé. Opakovala se potřeba nebýt na práci s mládeží sám. Práce v týmech, možnost sdílet své neúspěchy a čerpat energii a nápady.
U vedoucích mládeže (kteří na své pozici dle dotazníků vydrží průměrně 4,5 roku) se objevovala touha po vzdělávání, možnosti čerpat od zkušenějších a potkávání s dalšími na podobné pozici.
Z Kolína jsme odjeli nejen plni dojmů, nových znalostí a předaných zkušeností, ale také ověnčeni vizitkami a facebookovým přátelstvím. Což bylo pro nás obzvlášť cenné před blížícím se sjezdem evangelické mládeže v září roku 2022 v Ostravě, který ponese název „Ve víru víry“. A od našich ekumenických kolegů se jistě nejen v oblasti práce s mládeží můžeme leccos naučit.
Kryštof Sojka, oddělení mládeže
foto: Benfoto