Demokracie jako téma pro ekumenu?

Pandemie covidu v Polsku oficiálně pominula, a tak je na náměstí rušno. Skupinky školních dětí na výletech, studenti i lidé, kteří tu žijí a pracují – někteří odjakživa, jiní přišli v posledních týdnech. Uvádí se, že v současnosti je každý čtvrtý obyvatel města válečný uprchlík z Ukrajiny. 

Nedaleko tohoto náměstí je plastika ve tvaru lidského trupu, tedy vlastně ve tvaru kříže. Tento symbolický památník připomíná, že ve městě se v roce 1906 narodil významný evangelický teolog Dietrich Bonhoeffer. Když kráčel v dubnu 1945 na popravu, bylo jeho rodné město v obležení. Německá obrana si na téměř tři měsíce z města udělala pevnost, bourala domy i kostely, 72% zástavby bylo zničeno, přes 200 000 lidí zemřelo během tříměsíčních evakuací a bojů (zdroj dat: wikipedie). 

Když večer s německou kolegyní procházím ulicemi, zahlédneme podivně přerušenou ulici ve středu města, boční stěna jednoho z domů je bez oken. A ona mi řekne: „Před válkou tam asi byl dům. Můj dědeček bojoval ve válce. Ne, že by musel být zrovna tady… ale je to zvláštní pocit.“ 

Když o pár hodin později diskutujeme i s dalšími kolegy o vztahu církve a státu, o demokracii a současné společenské a politické situaci, nevyhneme se rozhovoru o válce na Ukrajině. Od někoho zazní: „Pro nás v Německu je velmi důležité slyšet hlasy odjinud. V naší společnosti je rozhodnutí znovu použít nějaké zbraně (a podpořit obranu Ukrajiny) stále spojeno s traumatem.“ Nejsou to jen řeči. Není to jen politika. Z dálky a z bezpečí se někdy zdá jasné, co by která vláda měla dělat a snadno se vykřikují hesla na demonstracích. Ale nablízko, z rozhovorů a setkání se učíme rozumět si lépe. A právě porozumění a hledání společné řeči je smyslem pracovních skupin Společenství protestanských církví v Evropě (CPCE neboli GEKE).

Toto společenství vzniklo v roce 1973, kdy byl v Leuenbergu nedaleko Basileje přijat text „Konkordie reformačních církví v Evropě“, který deklaruje, že přestože se členské církve hlásí k různým konfesím a jsou různě spravovány, považují se za církevní společenství a vzájemně plně uznávají ordinovanou službu a mohou společně slavit bohoslužby, včetně svátostí. 

Kromě Leuenberské konkordie a praktické spolupráce se společenství snaží vést také rozhovory konciliárním způsobem a společně nabízet protestantský pohled na aktuální problémy. (Dosavadní dokumenty jsou dostupné na www.leuenberg.eu). Na setkání jihovýchodní pracovní skupiny ve Wrocławi, které se konalo ve dnech 9.–12. 5. 2022, dorazili zástupci z Německa, Rakouska, Itálie, Slovenska, Polska, Maďarska a z České republiky. Zvláštním hostem byl biskup Pavol Schwarz z Německé evangelické luterské církve na Ukrajině.

Regionální skupina se od roku 2019 zabývá tématem „Církev a demokracie“. O zkušenostech v Polsku promluvili filolog, germanista a novinář Janusz Witt, který se zasazoval o polsko-německý a ekumenický dialog, a biskup Jerzy Samiec. Diskuse se dále vedla o zkušenostech a teologických postojích jednotlivých církví k demokracii, respektive ke spravování společnosti (a církve), vedení a společnému rozhodování. Součástí programu byla také návštěva pamětního místa a vzdělávacího centra v Krzyżowě, které připomíná demokratický odboj proti totalitním režimům a úsilí křesťanů o polsko-německé smíření. Vrcholem setkání bylo patrně pro mnohé z nás společné slavení bohoslužeb v luterském Kostele míru ve Świdnici, největším dřevěným barokním kostelem v Evropě, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Večeře pod korunami stromů před kostelem pak byla nezapomenutelnou ukázkou milého pohostinství polské církve.

Jana Hofmanová