Co se zbylým jídlem? Zachraňte je!

Statistiky ovšem hovoří jasně. Domácnosti v EU mají na svědomí 53 % potravinového odpadu. Podle výzkumu MENDELU vyhodí například typický obyvatel brněnského sídliště průměrně 37,4 kg jídla ročně. Samotní obyvatelé přitom dle svého úsudku odhadují jen 12,27 kg. Skoro o polovinu víc jídla vyhodí ti, kteří bydlí sami. Jednotlivci totiž často nakoupí hodně jídla a nejsou schopni je sníst. V rámci EU ročně nevyužijeme či vyhodíme potraviny v hodnotě neuvěřitelných 149 miliard eur. To je třikrát více než rozpočet České republiky na jeden rok. 

V čem spočívá negativní dopad plýtvání na životní prostředí? Tak třeba na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje 15 500 litrů vody. Z toho většina vody (15 300 litrů) padne jen na vypěstování krmiva. To ví každý vegetarián. Ale pozor! Nejnáročnější na vodu je čokoláda. Ne jeden kilogram čokolády se při produkci a transportu vypotřebuje asi 24 000 litrů vody. Problém je i v tom, pokud se biologicky rozložitelný odpad ukládá spolu se zbylým komunálním odpadem na skládky. Jeho rozkladem bez přístupu vzduchu totiž vzniká kromě CO2 i metan. To je dvacetkrát intenzivnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.

Snížit plýtvání neprospívá jen přírodě, ale i našim peněženkám. Podle odhadů Sociologického ústavu AV ČR může typická česká domácnost omezením plýtvání ušetřit až 8 000 Kč ročně.

Co tedy dělat, když nedokážete všechno přebytečné jídlo sami spotřebovat?

1. Vezměte to do práce
Zbyla vám po narozeninové oslavě plná lednička chlebíčků, pomazánek nebo dortíků? Vezměte přebytky do práce a označte je jako volné ke snědení. Uvidíte, že se automaticky stanete nejoblíbenějším kolegou.

2. Nabídněte jídlo na svých sítích
Vyfoťte přebytky, a pokud je nechcete sdílet u sebe na Facebooku, pošlete výzvu do tematických skupin. Dobře funguje komunita Sdílení jídla Praha / Food sharing Prague. Na stránce zveřejníte fotografii jídla s místem vyzvednutí a zájemci se o něj přihlásí.

3. Sáček na plot
Je to jednoduchý nápad, ale potěší. Pokud máte přebytky ovoce na zahrádce, o které se rádi podělíte (třeba cukety, jablka, dýně nebo švestky), nabídněte je kolemjdoucím v sáčku, který pověsíte na plot.

4. Myslete na lidi v nouzi
Můžete se také podívat po nejbližších pobočkách Armády spásy, Charity ČR či azylových domů a zavolat jim, jestli by jídlo mohly přijmout. S darováním bývá problém kvůli hygienickým předpisům, které platí pro uchovávání i převoz potravin. Podle ředitelky Potravinové banky Praha Věry Doušové nyní přijímají pečivo a další jídlo, které se může převážet v běžné teplotě. Do budoucna chtějí využít i šokové zchlazovače pro vařené jídlo.

5. Komunitní lednice
Odjíždíte mimo domov a nestihli jste všechny potraviny spotřebovat? Můžete využít některou z komunitních lednic (třeba v Praze v Komunitním centru Kotlaska, v Komunitním centru Žižkov či ve Studiu Alta, další pak fungují i v Brně, Plzni, Českých Budějovicích nebo v Havířově). Nejvíce tady ocení ovoce a zeleninu, pečivo, mléčné výrobky před koncem záruky či neotevřené konzervy.

6. Aplikace na sdílení jídla
Existují mobilní aplikace, které umožňují sdílení potravin z domácností. Na navazování přátelství a sdílení jídla s ostatními lidmi v okolí je určena česká aplikace Dishygo. Ta umožňuje rychlé vložení nabídky, obsahující fotku a popis jídla a místo, kde je možné jídlo vyzvednout. Obdobné aplikace najdete i v zahraničí, skvěle funguje například britské Olio. Jednotlivec nebo majitel restaurace či cateringu může vyfotit přebytečné jídlo a nabídnout je lidem v okolí.

Text vznikl s využitím zdrojů iniciativy Zachraň jídlo: www.zachranjidlo.cz.

připravila ARo

foto: zachranjidlo.cz