Církve společného stolu Páně a kazatelny se sešly v Horních Počernicích

Dokument, který před 52 lety propojil církve napříč tradicemi

Společenství evangelických církví v Evropě je pozoruhodným ekumenickým modelem. Sdružuje církve reformované i luterské tradice, církve unionované, tradiční i novější. Zakládajícím dokumentem je tzv. Leuenberská konkordie z roku 1973, která vyjadřuje vzájemné přijetí a uznání. Církve v ní vyjadřují, že navzdory odlišným tradicím a historickým sporům, uznávají se navzájem jako církev Kristova, chtějí společně slavit večeři Páně a navzájem si uznávají i ordinovanou službu svých služebníků a služebnic. V praxi to tedy znamená, že se kazatelé a kazatelky mohou vzájemně také zastupovat a sloužit v sesterských církvích. Na nutnost teologické diskuze nad jednotlivými spornými otázkami i výzvami, které přináší doba, však GEKE nerezignuje, právě naopak. GEKE má své pracovní skupiny, v nichž se potkávají k rozhovorům teologové a církevní pracovníci z různých regionů, probíhají studijní procesy, do církví se pak vrací dokumenty, které mohou pomoci o tématech mluvit nebo je řešit (témata jsou etická, sociální i dogmatická; např.: eutanazie, migrace, křesťanská řeč o Bohu, večeře Páně, sexualita a rodina apod.). 

Z českých církví se k Leuenberské konkordii přihlásily Českobratrská církev evangelická (ČCE), Církev bratrská, Církev československá husitská (CČSH), Evangelická církev metodistická (ECM) a Slezská církev evangelická augsburského vyznání (SCEAV). Zásluhou profesora ekumenické teologie Pavla Filipiho se v našem regionu začal scházet tzv. synod českých leuenberských církví (leuenberský synod), který se snaží reflektovat diskuze na úrovni Evropy, podporovat myšlenku „leuenberské provázanosti“ v praxi a hledat způsoby, jak ji uplatňovat. 

Letošní leuenberský synod hostili pražští metodisté

Výroční 25. synod se sešel ve dnech 28.–29. listopadu 2025 ve sboru Evangelické církve metodistické v Praze – Horních Počernicích. Své delegáty vyslaly čtyři členské církve, pozvání v hlavní přednášce přijal Martin Vaňáč z Evangelické teologické fakulty a z rady GEKE se zasedání účastnila Eva Guldanová z Evanjelické cirkve augsburského vyznania na Slovensku. Zasedání bylo zahájeno společnou bohoslužbou s večeří Páně za účasti místní ekumeny, kterou vedl duchovní hostitelského sboru Petr Procházka. Inspirativním kázáním o ekumeně jako přátelství, pro které se rozhodujeme, posloužila superintendentka ECM Ivana Procházková. 

Martin Vaňáč připomněl souvislosti vzniku synodu, motivace a východiska zakladatelů. V základech leží právě společné rozhodnutí pro společenství – tedy nejen se zdvořile tolerovat, ale společně hledat, nechat si do věcí navzájem mluvit, podrobovat svá rozhodování teologickému rozhovoru s bratry a sestrami, zkoumat, co spojuje a rozděluje. Vzdělávání, zájem v ekumenické teologii a pěstování vzájemných přátelských vztahů je pro to často stěžejní. Přednáška zaujala delegáty i hosty z řad místních křesťanů.

Sobotní dopoledne bylo věnováno událostem v GEKE za poslední dva roky. Jiří Šamšula (ČCE) referoval o průběhu Valného shromáždění GEKE v rumunském Sibiu, Eva Guldanová o zasedání rady v Bratislavě, Jana Hofmanová představila dokument „Praxe a teologie večeře Páně“. V návaznosti na to se delegáti a delegátky ve skupinkách věnovali rozhovoru o praxi večeře Páně ve svých sborech.

Pro další dva roky bylo zvoleno předsednictvo ve složení: předsedkyně Jana Hofmanová (ČCE), Jana Křížová (ECM), Vladislav Blahut (SCEAV) a Hana Tonzarová (CČSH). Církev bratrská se zasedání nezúčastnila a v předsednictvu tedy není ani do budoucna zastoupena. Hostitelství příštího synodu, který by se měl konat opět za dva roky, se ujala Slezská církev evangelická a.v.

Jana Hofmanová, mezititulky redakční
foto: FB SCEAV