ČESKÝ BRATR 9/2024. TÉMA: KRISTOVA SMRT A VZKŘÍŠENÍ

Malé Velikonoce

Na září jsme si pro vás (tak trochu neintuitivně) připravili „velikonoční“ téma Kristovy smrti a vzkříšení. Načasování má své opodstatnění – v rámci celoročního cyklu se totiž posouváme směrem od jednotlivých věroučných pojmů k eschatologii. Myslím, že dramaturgicky toto téma obstojí i v rámci liturgického roku. Takové „malé Velikonoce“ totiž slavíme každý týden – v neděli. A Kristovo vítězství nad hříchem i smrtí si připomínáme také při každé svátosti, ať už je to křest či večeře Páně. Kromě toho je Kristova vykupitelská oběť samotné jádro křesťanské zvěsti, na kterou, myslím, není pozdě nikdy. 

Jak jsem předeslala, na téma naší, lidské, smrti, ještě přijde řada později. V tomto čísle se chceme soustředit na ono tajemství smrti a vzkříšení Božího syna, které je jedním z těžišť křesťanství. Věříme, že Kristus byl ukřižován a zemřel, ale povstal z mrtvých – jako to vyznáváme např. v Apoštolském vyznání víry. Z principu jsou však od sebe roviny Kristovy i naší smrti těžko oddělitelné. Vždyť Pán Ježíš se vydal na smrt kvůli nám! 

Boží syn se stal člověkem. Zranitelným, trpícím, smrtelným. Přichází do pozemského světa, který páchne člověčinou. A nakonec právě rukou lidí umírá neobyčejně krutou a bolestivou smrtí. Ale tím to nekončí. Kristus je totiž stále Božím synem, který je mocnější než smrt. 

To, že Pán Ježíš nad smrtí zvítězil, neznamená, že se jí vyhneme. Stále jsme smrtelní. Ale smíme mít naději, že smrt není úplný konec. Že se po životě nepropadneme do nicoty, ale setkáme se ve věčnosti s milujícím živým Pánem. A taky se nemusíme umírání tolik bát. Kristus je totiž naším ujištěním o tom, že i v něčem tak hrozivém, jako je umírání, tu s námi někdo je. Někdo, komu na nás záleží a kdo sám smrtí už prošel. „I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty.“ (Ž 23,4) 

Inspirativní čtení přeje

Adéla Rozbořilová

OBSAH

TÉMA
Biblická úvaha – D. Havirová
Rozhovor s krajanem Miloslavem Jančíkem – A. Rozbořilová
Kříž a vzkříšení patří k sobě – K. Šimr
Vykoupení v Pánovi prstenů – B. Kučera
Kristus je má síla i spasení – J. Hofmanová
Otázka na tělo – A. Rozbořilová
MOJE CÍRKEV
Až na dřeň – A. Rozbořilová
Ohlédnutí za jarním vzdělávacím kurzem – E. Budzáková
Členství v církvi – od tradice k záhubě? – A. Csukás
Jak dnes čteme Bibli? – J. Vrajová
Vzpomínka na Martu Kosáčkovou – J. Hála
DIAKONIE
Sami to nezvládneme – A. Šůra
Domov Pomněnka slavnostně otvírá – A. Rozbořilová
SLOVO
Máme jenom jeden svět – E. Novotná
Dobře prostřený stůl – O. Macek
Pietní akt připomněl oběti romského holokaustu – A. Rozbořilová
Člověk nezápasí nikdy sám – J. Bureš
Recenze: Slova rozpuštěná mezi dávkami – O. Macek
Poslední slovo – A. Pokorná