ČESKÝ BRATR 7+8/2025. TÉMA: ETIKA TĚLA

22. července 2025

(ČB 7+8/2025) Je tu léto a s ním opět i dvojčíslo našeho časopisu. I tentokrát jsme pro vás připravili obsáhlejší čtivo na letní měsíce. Není to však čtení úplně oddechové. Na řadu totiž přišlo téma „Etika těla“, které s sebou nese řadu obtížných, ba až kontroverzních otázek: od tělesných modifikací přes biotechnologii až po umělé ukončení těhotenství či eutanazii. Kudy do nich? Jak se jich jako křesťan, který bere svoji víru poctivě, nezříct, ale zároveň nedělat zbrklé a zjednodušující soudy?

ČESKÝ BRATR 7+8/2025. TÉMA: ETIKA TĚLA
22. července 2025 - ČESKÝ BRATR 7+8/2025. TÉMA: ETIKA TĚLA

Je moje tělo moje?

Je tu léto a s ním opět i dvojčíslo našeho časopisu. I tentokrát jsme pro vás připravili obsáhlejší čtivo na letní měsíce. Není to však čtení úplně oddechové. Na řadu totiž přišlo téma „Etika těla“, které s sebou nese řadu obtížných, ba až kontroverzních otázek: od tělesných modifikací přes biotechnologii až po umělé ukončení těhotenství či eutanazii. Kudy do nich? Jak se jich jako křesťan, který bere svoji víru poctivě, nezříct, ale zároveň nedělat zbrklé a zjednodušující soudy?

Sama se zdráhám nějaké soudy vydávat. Domnívám se, že mi nepřísluší posuzovat něčí složitou situaci, když se v ní sama nenacházím a nevím, čím si daný člověk prochází. Konkrétní životní okolnosti jsou vždy složitější, než se to jeví v teorii od stolu. Je dobré, že nám evangelická etika (nebo spíše morálka) umožňuje volněji manévrovat v konkrétních situacích, které s sebou nesou různá specifika. Zároveň ale na nás klade větší nároky v rovině osobní odpovědnosti – před svým svědomím, před společností, před Bohem. 

Apoštol Pavel připomíná, že tělo je chrámem Ducha svatého. Naše tělo, které obýváme, není pouze biologickou hmotou, ale Božím stvořením. „Nepatříte sami sobě,“ připomíná Pavel. Jsme vyzýváni, abychom se svým tělem jednali jako s něčím, co nám bylo svěřeno, kde jsme vlastně v pronájmu. 

Ale jak to jde dohromady s individualismem, který je součástí protestantské tradice? Do jaké míry je moje tělo opravdu moje? Mohu s ním dělat, cokoliv chci? A kde hledat vodítka, která by mi pomohla se v tom zorientovat? Vystačíme si jen s Biblí?

V tomto čísle návody nenajdete. Místo toho ale nabízíme příběhy. Příběhy lidí, kteří náročná dilemata řešili a museli se v nich nějak rozhodnout. Příběhy, které ukazují, co těmto rozhodnutím předcházelo a co taková osobní odpovědnost znamená. Ať už vám budou blízké či nikoliv, věřím, že v nich najdete inspiraci i nové perspektivy. 

Pokojné letní dny přeje

Adéla Rozbořilová

ARO barva