Více než dva měsíce žijeme s nouzovými opatřeními, s rouškou na ústech a rozestupy v obchodě. S dětmi a jejich školní přípravou v malém bytě. Odloučeni od svých blízkých, pokud bydlí ve vzdáleném místě. Naučilo nás to trpělivosti, nebo spíše vybublala netrpělivost? Jsme snášenlivější a ohleduplnější, nebo už to těsné dusno nehodláme dále snášet? Většina z nás si asi prošla všemi polohami od pocitů trpělivé snášenlivosti až po vytočení a upuštění páry jako z papiňáku.
Poslechněte si článek:[audioplayer file="http://www.ceskybratr.cz/wp-content/uploads/2020/06/Cesky_bratr_2020_06_02_Uvodnik_-_Uci_nas_koronavirus_trpelivosti_a_snasenlivosti-.mp3" titles="Úvodník" artists="Český bratr" track="00213E"]
Kdo si však zaslouží metál za trpělivost, jsou starší lidé z domovů pro seniory. V domovech Diakonie jsou takových stovky. Zavřeni mezi čtyřmi stěnami se strachem z nákazy, ze začátku bez kloudných ochranných prostředků pro personál, bez návštěv svých milých a blízkých a s myšlenkou, zda je ještě vůbec uvidí… kdyby něco. Těm přejeme ze všech nejvíc brzký návrat do obvyklého režimu.
V tomto čísle Českého bratra se ještě vracíme k událostem na sklonku války před 75 lety, z rozhovoru s vysokoškolskou učitelkou se dozvíte něco víc o možnostech studia sociální práce na Evangelické teologické fakultě nebo se můžete začíst do rozboru teologických i praktických aspektů vysluhování večeře Páně, s jejímiž zvyklostmi koronavirus zacloumal.
Inspirativní čtení a trpělivý návrat k obvyklému rytmu života přeje
Daniela Ženatá
OBSAH ČÍSLA
TÉMA
MOJE CÍRKEV
DIAKONIE
RECENZE
SLOVO