ČESKÝ BRATR 12/2021. TÉMA: OBCOVÁNÍ SVATÝCH

(ČB 12/2021) Co si představí pravověrný evangelík, když se řekne „společenství svatých“? Otce, Syna a Ducha. Ale teď vážně. Pozornému čtenáři Českého bratra při pohledu na obálku tohoto čísla jistě neunikne, že tématu Společenství svatých jsme se věnovali poměrně nedávno, konkrétně v prosincovém čísle ročníku 2019. V otázce na tělo jsme se tehdy ptali: „Co je vám svaté?“ Odpovědi potvrzují, že toho věru mnoho není. Vztah evangelíka ke svatosti je velmi rezervovaný. Svatý je Hospodin a basta.

Zřetelně si vybavuju okamžik, kdy jsem se ke svému velkému překvapení dozvěděla, že bych snad mohla být taky svatá. Jak blasfemické! My, hříchem ušpinění pozemšťané, přece nemůžeme být svatí. Anebo ano? Ne snad jako příklad vzorného křesťanského života, jako votivní obrázek, ale jako součástka Božího lidu. Vybavují se mi slova luterského biskupa Tyrlíka, která pronesl na nedávném shromáždění Ekumenické rady církví: „Jsme všichni na jedné lodi jako ti, které zachránil Kristus.“ Scházíme se v jeho jménu, to díky Kristu a jeho milosti jsme těmi, kterými jsme. Tvoříme požehnané společenství. Kde se sejdou dva nebo tři, je Pán uprostřed nich.

Otázku svatosti jsme se rozhodli obrábět i letos, neboť se zdá, že naše protestantská nátura s ní stále poněkud zápasí, ale především – týká se spásy, tedy posmrtného života. Je to poslední korálek na řetízku letošního ročníku časopisu, v němž jsme se chronologicky soustředili na jednotlivé etapy křesťanského života.

Jsme vděční, že společenství můžeme pomáhat tvořit i skrze Českého bratra. V příštím roce se můžete těšit na tematický cyklus věnovaný přírodě a stvoření.

Požehnané svátky příchodu Páně strávené v pokojném společenství přeje

Adéla Rozbořilová

OBSAH ČÍSLA

TÉMA

Biblická úvaha – P. Chlápek

Katolická a naše spiritualita jsou jiné – A. Šůra

O svatých a jedné vylité vaničce – O. Halama

Uznáváme svaté? – O. Kolář

Otázka na tělo – J. Plíšková

MLÁDEŽ

Co v tom kostele děláte – J. Pechar

Doplánovat se k smrti – E. Foukalová

Plány jsou nejisté, naděje jistá – M. Lapáčková

MOJE CÍRKEV

Vyhlížení – P. Pokorný

„My čekáme, kdy zavítáš“ – J. Schneider

Poradní odbor pro církevní hudbu – A. Rozbořilová

Sázení památné lípy – M. Vogl

DIAKONIE

Rozhovor se šéfem Janem Soběslavským – A. Šůra

Náročná výzva pro Diakonii Praha – A. Šůra

SLOVO

Jakého jsme ducha? – J. Šamšula

Za krajany v koronaviru – D. Ženatá

Ekumenická rada církví má nové předsednictvo – A. Rozbořilová

Červená středa připomněla pronásledované – J. Hofman

Velmi tvrdý oříšek – M. Vymětal

Zvuky probouzení – L. Ridzoňová

Poslední slovo – A. Jacobea