ČESKÝ BRATR 11/2025. TÉMA: KRÁSA

Skutečná krása

Nikdy jsem nepatřila mezi nejhezčí holky. Moje výška se zastavila kousek nad 160 centimetry, takže dlouhýma nohama opravdu oslňovat nemůžu – naopak přebytečné centimetry jsem vždycky měla v pase a sedavé zaměstnání je v posledních letech ještě rozmnožilo. 

Mezi mé nejméně oblíbené partie vždycky patřily boky, stehna a břicho. Tyhle části jsem se vždycky snažila nějak zneviditelnit, takže jsem volila spíš pytlovité kusy oblečení, ve kterých by se ztratila silueta těla. 

Svůj vzhled jsem pochopitelně nejvíc „prožívala“ v období puberty a dospívání, kdy se i mezi vrstevníky rozděluje na dvě skupiny: ty hezké a… ty ostatní. Zároveň jsem ale tu a tam zaslechla nějakou poznámku i od příbuzných nebo známých, což umělo zabolet. 

Měla jsem to štěstí, že jsem své mládí překonala, aniž by se u mě rozeběhla nějaká porucha příjmu potravy anebo třeba sebepoškozování. Jenže mnoho lidí, zejména dívek a mladých žen, takové štěstí nemá. Jejich odpor k vlastnímu tělu pohání všudypřítomný společenský tlak na „dokonalé tělo“ – ať už jsou to vyretušovaná těla v reklamách, tendence odvozovat hodnotu člověka od jeho zevnějšku anebo nepřirozené proporce filmových hvězd. Tento nápor tak u některých vede k podobě drastickému hladovění, nucenému zvracení nebo zraňování sebe sama.

Vybudovat si zdravý vztah k vlastnímu tělu je složitější, než se může zdát. Ani mně se to zatím úplně nepovedlo. Stále se učím vnímat tělo nikoliv jako přítěž, ale jako společníka. S postupujícím věkem nacházím stále víc vděčnosti za to, co mé tělo umí. Že funguje, že je zdravé, silné. (A ještě vcelku mladé.) A že není dokonalé – jako nikdo z nás. Tělo přece není dekorace ani stroj. Je to fungující a žijící organismus. Proto se i na našich tělech přirozeně promítá, co máme za sebou, čím procházíme, co si s sebou neseme. Jsou odrazem našich životů. A možná právě to je jeho skutečná krása.

Adéla Rozbořilová

OBSAH

TÉMA
Biblická úvaha – R. Čunderlíková
Rozhovor s plastickou chiruržkou Bibianou Hroboňovou – M. Sabo
Nesamozřejmost pojmu krása – P. Turecký
Tělo jako obraz – I. Foletti
Otázka na tělo – E. Karásková
MOJE CÍRKEV
Letos v Chotěboři – H. Capoušková
Sjezd mládeže stavěl mosty – A. Rozbořilová
V roce 2024 zhodnotila církev prostředky z restitucí o více než 11 % – M. Balcar
Mé léto v USA – B. Podroužková
Knihkupectví v pražské Jungmannově ulici bude nově provozovat Biblion – A. Rozbořilová
Společně na hlubinu – J. M. Vorlová
DIAKONIE
Sbírka dárků pro děti v nouzi i letos hledá dárce pro desetitisíce dětí – D. Hála
Rozhovor s terapeutem Vojtěchem Betkou – A. Šůra
SLOVO
Rozhovor s romským výpomocným kazatelem Pavlem Sivákem –
M. Vymětal
Rozhovor s právničkou Šárkou Homfray – A. Rozbořilová
Recenze: Církev jako louka, park i zahrada – A. Csukás
Recenze: Evangelium (ne)všednosti – A. Rozbořilová
Poslední slovo – P. Hošek