ČESKÝ BRATR 11/2021. TÉMA: KONEC ŽIVOTA
(ČB 11/2021) Při prohlížení sociálních sítí jsem kdesi narazila na diskusi mediků. Zkušenější student dával rady těm mladším, jak to na medicíně chodí. Zrovna jim vysvětloval, jaký je rozdíl mezi anatomickou a patologickou pitvou. Zatímco pozorování preparátů je prý „v pohodě“, pitva zemřelého, jehož tělo na patologii dorazilo jen před pár hodinami, často způsobuje mladým studentům nevolnost a mdloby.
Setkání se smrtí je šok. Dnešní společnost se ji naučila oddělit od běžného života, zasunout kamsi do pozadí a nevěnovat jí pozornost, pokud to není nevyhnutelně nutné. O to více nás potom zaskočí, když musíme smrti čelit. Nevíme si s ní rady. Bojíme se jí. Neradi o ní mluvíme, a pokud ji někdo zmíní, klopíme zrak a nepříjemně se ošíváme. I já se cítím nepatřičně, když mám psát o smrti úvodník. Cítím se jako slon v porcelánu. Zdá se mi, že cokoliv napíšu, bude znít hloupě. Bojím se, abych nenapsala něco necitlivého. Nejraději bych tenhle úvodník úplně přeskočila… O smrti mluvit neumím. Ale jde to! Aspoň se o to v tomhle čísle snažíme. Rádi bychom téma konce života otevřeli a zbavili tabuizující nálepky. I konec života je jeho přirozenou a neoddělitelnou součástí.
To ovšem neznamená, že smrt není traumatizující událost. Každý, kdo přišel o někoho blízkého, jistě potvrdí, že trvá velmi dlouho, než se taková rána zacelí. Jizva ovšem zůstane napořád. Jak se se smrtí blízkého vyrovnat? Jak unést bolest, kterou ztráta způsobila? A jak přistupovat k vlastní smrti? Evangelium nás učí, že smrt není konečná, je to jen přestupní stanice. Obstojí ale tato útěcha tváří v tvář konkrétnímu lidskému utrpení?
Nad nelehkými otázkami týkajícími se posledních věcí jsme se zamýšleli při přípravě tohoto čísla i my. Snad vám přinese alespoň kousek naděje a povzbuzení nejen do těžkých časů.
Adéla Rozbořilová
OBSAH ČÍSLA
TÉMA
Duchovním se vším všudy – J. Plíšková
Rozjímání o životě a smrti – J. Hoblík
Co bych si přála, aby moje okolí vědělo, když mi umřel muž – V. Hurdová
O Arturovi s láskou – K. Přindišová, J. Přindiš
O smrti ve škamnách – J. Plíšková
MLÁDEŽ
Svět je báječné místo – A. Koukol
I Petr byl člověk – M. Lapáčková
MOJE CÍRKEV
Periferie církve – J. Hamariová
Poradní odbor organizační a právní – A. Rozbořilová
Důvěra v Boží přítomnost jako posila – V. Zikmund
Jdeme „tomu“ naproti – P. Randák
Vzpomínka na Hanu Jüptnerovou – J. Stejskal
Za farářem Janem Hudcem – V. Stejskal
DIAKONIE
Tornádo na jižní Moravě – I. Dingová
SLOVO
Umění dobrého umírání – T. Landová
Sebevražda, církev a sněhové vločky – A. Rozbořilová
Kdy je správný čas nechat si pomoci – A. Stulíková
Rozptýlit tabu – A. Rozbořilová
O čem nelze mluvit, z toho je třeba si střílet – A. Rozbořilová