ČESKÝ BRATR 1/2025. TÉMA: TĚLO – DOMOV, ČI VĚZENÍ?

Domov, či vězení?

Otevírá se před námi nový rok a s ním také načínáme psát již druhé století historie tohoto časopisu. Po loňském ročníku plném hutných abstraktních pojmů jsme vybrali téma o poznání hmotnější: „Tělo a víra“. V rámci něho se chceme dotýkat různých oblastí, v nichž se tyto dva světy prolínají. 

Tělo není pouhou skořápkou, „nádobou na duši“, jak se zejména v některých epochách křesťanských dějin soudilo. Je celoživotním obydlím každého z nás. Skrze ně a v něm prožíváme každý den. Není to oděv, který bychom mohli svléct, jsme do něj doslova vrostlí. Je to právě tělo, které pro okolní svět tvoří hranice našeho já. 

Trvalo dlouho, než křesťanská tradice dokázala docenit, že nejen duše, ale i tělo je dobrým Božím darem, zázrakem stvoření. A nejen to. Apoštol Pavel připomíná, že naše lidské tělo je také „chrámem Ducha svatého“. Nejen svým nitrem, ale také tělem – rukama, nohama, zkrátka celou svou silou, máme svědčit o Boží lásce a následovat její příklad. 

Ve svojí pozemské nedokonalosti nás tělo někdy omezuje. Nedosáhneme na poličku, neuzvedneme těžký špalek, nedoběhneme autobus, horečka nás odstaví do postele. Někdy dojde i k případům, kdy člověk nad vlastním tělem částečně či zcela ztrácí kontrolu. To může být dáno hendikepem, nemocí či chřadnutím vlivem stáří. Závažné mohou být i situace, kdy člověk cítí ke svému tělu odpor, či dokonce nenávist. Ty mohou vést např. k anorexii, sebepoškozování, či dokonce suicidálním tendencím. 

Tělo, nad kterým ztrácíme kontrolu anebo k němu cítíme negativní emoce, se pak rychle stává vězením. Lednové číslo nás tak staví na pomyslné rozcestí. Tělo by mělo být našim domovem, někdy se ale stává vězením. Jak s tím můžeme naložit? Umíme v těle i přes jeho limity, křehkost a pomíjivost vnímat dobré Boží stvoření? Nejen na to se v tomto čísle ptáme.

Ať je vám nejen vaše tělo, ale i okolní svět domovem, přeje

Adéla Rozbořilová

OBSAH

TÉMA
Biblická úvaha – K. Vystavěl
Rozhovor s transgender ženou Marií – P. Hanych
Bůh nepohrdl tělem – O. Kolář
Rozhovor s ředitelem Bratrské školy Rostislavem Konopou – A. Rozbořilová
O těle pozitivně – Z. A. Eminger
Otázka na tělo – E. Karásková
MOJE CÍRKEV
Setkání ředitelů církevních škol poprvé na půdě Evangelické
akademie – A. Rozbořilová
Dva sbory, dvě výročí a jedna medaile vděčnosti – B. Večerek
Červená středa v Česku po sedmé – M. Benýšková
Kazatel s darem jasného slova – K. Fon
Členové podpůrné skupiny UCHO pomáhají seniorátní mládeži –
K. Jahodová
DIAKONIE
Jedna služba nestačí – A. Šůra 
SLOVO
Ve sboru jsem prožil upřímnou snahu pomoci mi žít běžný život –
B. Večerek
Mezinárodní konference o klimatu se zabývala zelenou energetikou – J. Janouchová
Útěk před diktaturou – A. Hamrová
Recenze: Rýmovaná Bible – P. Sláma
Bez struktur a rituálů to nejde – Z. Matisovská
Poslední slovo – D. Maxa