Českobratrská církev evangelická má nové vedení

13. ledna 2022
Českobratrská církev evangelická má nové vedení
13. ledna 2022 - Českobratrská církev evangelická má nové vedení

(ČB 12/2021) Při slavnostních bohoslužbách byla v sobotu 20. listopadu 2021 v brněnském chrámu J. A. Komenského uvedena do funkce nová synodní rada Českobratrské církve evangelické. Shromáždění provázela mimořádná opatření z důvodu přetrvávající pandemie COVID-19. Také proto bylo slavnostní setkání přenášeno i živě online na youtubovém kanále E-cirkev.

O složení synodní rady, která povede církev do roku 2027, bylo rozhodnuto již v květnu v rámci 3. zasedání 35. synodu v Praze. Nyní byla do funkce slavnostně uvedena. Pověření převzala z rukou předsednictva synodu v čele s Jiřím Gruberem.

Nově jmenovaní členové synodní rady přebírají správu v době, kdy církev prochází procesem přechodu na samofinancování. Desetiletí trvající státní financování už neodráží současnou realitu rozmístění sborů a přináší nutnost reorganizace. Současně ale také nabízí velkou příležitost promýšlet věci nově a hledat nové důrazy a nová řešení a s tím i poznávat znovunabytou svobodu a odpovědnost. Právě tento úkol bude příštích šest let ležet také na bedrech synodní rady.

Šestičlenná synodní rada se z poloviny obměnila. Faráři Pavel Pokorný, Ondřej Titěra a laik Jiří Schneider působili už v té předchozí. K nim pro nadcházející funkční období přibyly nové tváře: farář Roman Mazur a dva laici – Jana Šarounová, která vystudovala speciální pedagogiku a je kurátorka sboru Praha-Vinohrady, a Simona Kopecká, právnička a výpomocná kazatelka ze Slezska.


Nové složení synodní rady pro období 2021 až 2027

Pavel Pokorný, synodní senior

Pavel Pokorný (1960) byl v letech 2000–2021 farářem sboru v Praze-Střešovicích. Jeho předchozím působištěm byl Trutnov (1987–1999), kam nastoupil po studiích a po základní vojenské službě. Při svém ročním pobytu v USA se zaměřil na pastoraci. Působil též jako nemocniční kaplan pro mobilní hospic Cesta domů. Je ženatý, má čtyři děti.

Jiří Schneider, synodní kurátor

Jiří Schneider (1963) je bývalý ředitel Aspen Institute v Praze. Předtím působil v české diplomacii. Vystudoval geodezii a kartografii na ČVUT a religionistiku na University of Cambridge. Je ženatý, má tři děti.

Ondřej Titěra, 1. náměstek synodního seniora

Ondřej Titěra (1964) je od roku 2014 farářem sboru v Jablonci nad Nisou. Předtím působil jako farář v Miroslavi (1998–2014) a ve Vilémově u Golčova Jeníkova (1989–1998). Je ženatý, má čtyři děti.

 

Simona Kopecká, 1. náměstek synodního kurátora

Simona Kopecká (1969) vystudovala Justiční školu v Kroměříži a Evangelickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor evangelická teologie. Pracuje jako asistentka advokáta v advokátní kanceláři v Ostravě, předtím působila jako vyšší soudní úřednice. Je místokurátorka farního sboru ČCE v Opavě a výpomocná kazatelka. Je vdova, má dvě dospělé děti.

Roman Mazur, 2. náměstek synodního seniora

Roman Mazur (1974) působil jako farář v Ostravě (1996–2006) a od roku 2006 je farářem v Praze-Libni. Pro roky 2009–2021 byl dvakrát zvolen seniorem pražského seniorátu. Je ženatý, má tři děti.

Jana Šarounová, 2. náměstek synodního kurátora

Jana Šarounová (1964) pracuje jako speciální pedagožka-logopedka a zástupkyně ředitelky ve školském poradenském zařízení pro děti a mládež s vadami řeči. Od roku 2004 je kurátorka sboru v Praze- Vinohradech a působila také v církevní pastýřské radě. Je vdaná, má dvě dospělé děti.


Pavel Pokorný si pro své kázání zvolil evangelijní příběh o posedlé ženě. Zmínil přitom strach jako zásadní motiv, který je velmi aktuální v současnosti, vyzval ale také k naději. „Možná můžeme být tak trochu jako Ježíš. Možná můžeme být tak trochu jako ta žena. Anebo jsme (my, církev) možná jako její dcera? Zle posedlí. Čím? Zle posedlí svými strachy. Strachem z vlastní bezvýznamnosti. Strachem z nároku, který je na nás kladen a který považujeme za nárok Boží. Že musíme být dobří a schopni každého oslovit, získat pro Krista. Posedlí svým nepřiznaným mesiášstvím. Možná v sobě nosíme hořkost z jakési historické prohry evropského křesťanství. Na jedné straně zoufalství a na druhé straně namyšlenost? Na jedné straně bezmoc, na druhé pocit výlučnosti? Možná jsme tak trochu jako ta dcera. Zle posedlí. Pak potřebujeme někoho, kdo se za nás pomodlí. A někoho, kdo tu modlitbu vyslyší. Občas se to stává. Pro ty, kdo jsou ochromeni, je tohle příběh naděje.“

Součástí slavnostních bohoslužeb byly také pozdravy zástupců české i zahraniční ekumeny. Právě zahraničních hostů přitom dorazilo méně a nastupující synodní radě vyřídili své gratulace prostřednictvím video pozdravů. Bohoslužeb se zúčastnili zástupci polských luteránů i polské reformované církve, prezidentka Evangelické reformované církve ve Švýcarsku Rita Famos, biskupové slovenských protestantských církví, ale také například zástupce Presbyterské církve v Koreji Jongsil Lee či Enno Haaks, generální tajemník organizace Gustav-Adolf-Werk, která funguje ve spolupráci s Evangelickou církví v Německu. Ze zástupců českých církví přijali pozvání zástupci římskokatolické církve, luteránských církví, Církve československé husitské či Církve bratrské.

Jménem České biskupské konference pozdravil nastupující synodní radu emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který ocenil léty prověřenou spolupráci s představiteli Českobratrské církve evangelické. „Sleduji docela zblízka už 30 let službu synodních seniorů a synodních rad, s některými jsem pracoval docela pravidelně, například kolem výročí mistra Jana Husa. Také s nastupujícím synodním seniorem, bratrem Pavlem, jsme již spolupracovali a mohli se blíže poznat, za což jsem vděčný.“ Zdůraznil roli církví v současné společnosti, v níž se ukazuje trend vzrůstajícího počtu věřících. „Důležité je, co těmto lidem můžeme jako církve nabídnout,“ prohlásil emeritní biskup. „Pracujme a spolupracujme, jak nejlépe umíme, aby aktivních křesťanů přibývalo,“ dodal. Nepříliš otevřeně k mezináboženskému dialogu pak vyzněla Radkovského výzva – křesťané by se měli zasazovat o to, aby se Evropa nestala „muslimským světadílem“. Jako reálnou hrozbu vnímá možnost, že Evropa ztratí své „křesťanské kořeny“.

Mario Fischer

Ze zahraničních hostů promluvil Mario Fischer, generální tajemník Společenství evangelických církví v Evropě (GEKE). „Je vždy potěšení být hostem Českobratrské církve evangelické. Vaše církev v mnoha ohledech ukazuje, že lze snadno skloubit významnou historickou tradici a živý, pro dnešní svět otevřený církevní život,“ prohlásil. Ve svém projevu dále přislíbil přetrvávající podporu církve ze strany ekumenických partnerů, s nimiž ČCE pojí velmi dobré vztahy. „Při tom všem, co vás v nadcházejících letech čeká, vás mohu ujistit: nejste sami. Patříte k různým společenstvím: k Světovému společenství reformovaných církví, Světovému luterskému svazu a Společenství evangelických církví v Evropě. Máte spolehlivé partnerské církve. Doprovázíme vás v modlitbách a jsme vám k dispozici pro rozhovor – ať už při formálních setkáních, nebo prostřednictvím neformálních osobních kontaktů. Jménem přítomných ekumenických partnerů i jménem těch, kteří se omluvili, vám přeji moudrost, radost, rozvahu a dostatek humoru a lehkosti k zodpovědnému úkolu, který je před vámi.“

Bohoslužby zakončila přímluvná modlitba, kterou společně pronesli Jiří Schneider a Jana Šarounová.