ČB 4/2023. TÉMA: HOMILIE

4. května 2023

(ČB 4/2023) „My kážeme Krista.“ Ten nadpis nad vraty Betlémského kostela v brněnské Pellicově ulici mě vždycky dráždil. Působil na mě nějak nafoukaně, elitářsky. My kážeme Krista. A vy? 

ČB 4/2023. TÉMA: HOMILIE
4. května 2023 - ČB 4/2023. TÉMA: HOMILIE

My kážeme Krista. A vy?

„My kážeme Krista.“ Ten nadpis nad vraty Betlémského kostela v brněnské Pellicově ulici mě vždycky dráždil. Působil na mě nějak nafoukaně, elitářsky. My kážeme Krista. A vy? 

Proč „my“? Že jsme to my křesťané, kteří hlásáme to pravé Boží slovo? Nelžeme si tím do kapsy, že jsme v něčem lepší, nebo snad dokonce vyvolení? Nehloubíme tímhle přístupem příkop mezi sebou a zbytkem společnosti?

Anebo že by to byl důraz na kázání? My, evangelíci, dáváme důraz na Slovo, na kázání. Chceme hledat jádro Boží zvěsti – evangelia – a poctivě je nést dál. 

Nuže, nějaký smysl by to dávalo. Ostatně zálibou zdobit kostelní zdi různými biblickými citáty jsou evangelíci známí…

Ne, není to náhoda, že v té větě slyším vymezující tón. Onen citát totiž nejspíš odkazuje ke slovům apoštola Pavla: „Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného.“ (1K 1,22n)

Pavel připomíná, že Kristus je to, co nás, křesťany, od těch ostatních odlišuje. Svoji důvěru vkládáme do Božích rukou, které mají vykupitelskou moc. My hlásáme a následujeme Ježíše Krista, našeho Pána a Spasitele. Právě teď, v čase Velikonoc, se soustředíme na hloubku toho, co toto vyznání znamená.

Vlastně je to dobře, že ten nápis nesplyne s omítkou, ale i po 128 letech ponouká k úvaze. Třeba právě nad tím, co znamená „my“. 

Betlémský kostel vznikal v dobách chatrné náboženské tolerance, konfesních třenic a národnostních tahanic mezi Čechy a Němci. 

Je ale hřejivým paradoxem, že je to právě Kristus, který nás sjednocuje. Ať jsme protestanté, či katolíci, reformovaní, či luteráni, Češi, či Němci. Prostřednictvím Krista se ze všech stává jedno velké MY. Je dobré si to stále připomínat. Některé domy to mají napsáno přímo na čele…

Příjemné čtení přeje
Adéla Rozbořilová

ARO barva

OBSAH

TÉMA
Biblická úvaha – Š. Hájek
Rozhovor s Vladimírem Hauserem – A. Rozbořilová
Nová budoucnost staré zvěsti – J. Tengler
Vyjádřit nevyjádřitelné – A. Rozbořilová
Otázka na tělo – A. Rozbořilová
MOJE CÍRKEV
SZŠ Náchod - EA – D. Ženatá
Studentská konference v Senátu – J. Hofman
Bavorští evangelíci věnují výtěžek postní sbírky naší církvi – A. Rozbořilová
Mládež volila, až nakonec zvolila – K. Sojka
Spolek Exulant vyznamenal Marii Provazníkovou – P. Brodský
DIAKONIE
Moc neplánuju – A. Šůra
SLOVO
Vzdělávat kazatele je jako otesávat lžičku – T. Landová
Rozhovor s Hanou Strašákovou – A. Rozbořilová
Povzbudivá inaugurace s otazníčky – J. Ruml
Může od pionýra vzejít něco dobrého? – R. Mazur
Recenze: Katarze na jevišti A. Rozbořilová
Recenze: Živý vztah s Bohem může mít každý S. Konvalinková
Poslední slovo S. Kopecká